Označit tímto způsobem mléko, jež obsahuje nanejvýš půl procenta tuku, nařizuje výrobcům nová vyhláška ministerstva zemědělství, která platí od 1. dubna tohoto roku. Ministerstvo tím chce docílit, aby se snížil prodej tohoto mléka, které nepovažuje za vhodné ke konzumaci.
Někteří odborníci jsou však přesvědčeni, že ministerstvo bylo při tvorbě tohoto nařízení spíše než obavami o zdraví spotřebitelů vedeno ekonomickými zájmy. Čím méně budou zákazníci kupovat odstředěné mléko, tím méně zbude mléčného tuku, kterého je nadbytek a musí se s dotacemi vyvážet do zahraničí.
Ministr zemědělství Jan Fencl však tento názor odmítá. „To není férová otázka,“ reagoval ministr na dotaz MF DNES, zda se tímto opatřením nemá vyřešit problém nuceného vývozu tuku. „Je to jen o tom, že si myslíme, že tuk v přiměřené míře patří do mléka. A ne o tom, že musíme tuk vyvážet. Jistě, vyvážet ho musíme, stejně jako ho vyvážejí i v jiných státech, jenže nikde jinde ve světě nebyli spotřebitelé tolik ovlivněni špatnými informacemi jako u nás.“
Na ministerstvu jsou totiž přesvědčeni, že zákazníci kupují odstředěné mléko pod vlivem masivní propagace nízkotučných mléčných výrobků. Reklama na výrobky s „nulovým“ obsahem tuku ovlivnila lidi natolik, že přestali kupovat i tučnější mléko. V posledním roce tvořil prodej odstředěného mléka 34 procent.
„Spotřebitel byl pomýlen reklamou a špatnými informacemi. A my mu teď chceme dát tu správnou informaci tím, že mu řekneme, že odstředěné mléko není mléko, ale modrá voda, která se dává pouze dobytku a prasatům,“ vysvětluje ministr zemědělství Jan Fencl, proč se rozhodli pro tuto formu osvěty. Je to poprvé, co je spotřebitel údaji na obalech informován negativním směrem.
„Podle mě je to příklad nesmyslné výchovy spotřebitele. Ze zdravotního hlediska to nemá vůbec žádný význam,“ uvádí Jiří Ruprich z Ústavu hygieny potravinových řetězců při Státním zdravotním ústavu v Brně, který dlouhodobě monitoruje vliv výživy na zdraví obyvatelstva. „Podobné označení jsem neviděl jinde ve světě, zato jsem tam viděl pozitivní tvrzení týkající se vápníku. Sklenice mléka pokryje až třicet procent denní potřeby vápníku.“
A to je podle něj mnohem důležitější vzkaz spotřebiteli. Obsah vápníku je stejný jak v mléce odstředěném, tak plnotučném. Stejně tak se odstředěním nemění ani obsah tuků rozpustných ve vodě, tedy vitaminů B2 a B12, které jsou v mléce neméně důležité.
| Mléko podle obsahu tuku plnotučné - nejméně 3,5 % polotučné - 1,5 až 2,0 % odstředěné - nejvýše 0,5 % |
Opatření se nelíbí ani výrobcům mléka. „Podle mě je to vyloženě bojkot tohoto výrobku. Označení je pro zákazníka natolik odpuzující, že jej určitě odradí od koupě,“ říká Jitka Ničová, marketingová ředitelka Jihočeských mlékáren České Budějovice, největšího zpracovatele mléka u nás. „Nemáme ještě přesná čísla, na to je ještě brzy, ale prodej se určitě hodně snížil.“
„Osobně si myslím, že každý má mít právo sám rozhodnout, co si koupí a co ne. Lidé, kteří nechtějí tuk, a přitom chtějí pít mléko, musí mít tuto možnost, aniž by je někdo strašil nízkým obsahem vitaminů,“ říká obchodní ředitel Olmy Olomouc Jan Vařeka. Podle něj nebyl přitom důvod k tak razantnímu opatření, protože v posledních dvou letech zájem o nízkotučná mléka klesá.
|
Trik na spotřebitele (názor) To je asi něco nového, a pěkně odporného, řekne si zákazník nad krabicí mléka s obrovským nápisem Odstředěné mléko a s upozorněním, že mu chybějí vitaminy. Obsah není nový - mléko zbavené tuku se prodává již dlouho - nové jsou, z nařízení ministerstva zemědělství, obaly. Ministerstvo tím dává zákazníkům jasný vzkaz: odstředěné mléko je horší než polo- nebo plnotučné, nekupujte ho. Když už se ministerští úředníci rozhodli, že budou údaji na obalech vychovávat spotřebitele, proč jim neřeknou celou pravdu? Že každé mléko, tedy i to odstředěné, je především významným zdrojem vápníku? A že spolu s odstraněným tukem se sice odstraní i vitaminy, jež se v něm rozpouštějí, ale obsah těch druhých, ve vodě rozpustných zůstává stejný. Proč jim třeba neřeknou Nepijte trvanlivé mléko, je méně hodnotné než čerstvé? Vždyť vitaminu B12 je v „převařeném“ mléce méně, nemá rád vysoké teploty. Proč nenařídí výrobcům, aby stejné upozornění bylo na nízkotučných jogurtech. Takových „proč“ bychom našli celou řadu, stačí však jediné. Proč najednou takový zájem o zdraví spotřebitelů? Odpověď je jednoduchá. Zákazníci mají za ministerstvo vyřešit problém, s nímž si samo neví rady. Když budou lidé dál pít netučné mléko, co budeme dělat s tukem, který zbude po odstředění? Másla máme tolik, že je musíme vyvážet do zahraničí. Jen za první čtvrtletí zaplatil stát na dotacích zhruba čtvrt miliardy korun. Miliarda za rok by bylo silné sousto pro státní pokladnu, nechť se stará zákazník. |
