Do moravských hor se vrátili medvědi, vlci a rysi. Obyvatele vesnic a samot rozdělili do dvou táborů. Někteří domorodci je vítají. Když o nich mluví, říkají medvědům láskyplně míšánci. Druzí mají strach a volají: Střílet! Jak příchod šelem ze Slovenska změnil život v Beskydech?
Nad ohradou kroužili krkavci. Jedna z ovcí byla roztrhaná. Zbývající se vyděšeně tiskly k opačné straně plotu. Na stromech zářily krvavé skvrny, kůra byla sedřená. "Má to nachystané. Vrátí se," tvrdil kamarádům majitel ovcí Jiří Švehlík. V noci pak s jedním z nich, myslivcem, zalehli nedaleko jeho beskydské samoty zvané Strčková. Čekali několik hodin. Konečně se z temnoty lesa něco vynořilo. Viděli medvěda. Švehlík je rád. "Věřím totiž jen tomu, co vidím," vysvětluje horal, který hospodaří na téměř sto padesát let staré valašské usedlosti. Své ovce našel roztrhané už víckrát. Nijak zvlášť mu to nevadí. "Štvou mě lidi, ne šelmy. Proto žiju v horách," říká.
Chodí stále blíž
Když si paní učitelka ve Starých Hamrech vyšla s dětmi na procházku, přeběhli jí přes silnici před školou dva vlci. Začala panika. Několik roztrhaných ovcí našli lidé na louce vedle jednoho z největších hraničních přechodů se Slovenskem, v Bílé - Konečné. Pár metrů od celnice. Starousedlíci se poté začali předhánět v barvitém líčení setkání s šelmami. "Minarčík vybíral med. Zdálo se mu, že cosi slyší. Otočil se, a za ním medvěd. Praštil medem o zem a utíkal. Medvěd si ho nevšímal, klidně baštil med," vypráví místostarosta Nového Hrozenkova František Novosad. Medvěd je už vycpaný. Ochranáři přírody a myslivci ho odchytili a odvezli do zooparku v Chomutově. Míša z Brodské, jak mu Valaši říkají, však utekl a vydal se na cestu městem. "Policajt vidí medvěda ve městě, a tak ho zastřelil. Je nám to moc líto," konstatuje Novosad. "Chtěli bychom ho v naší obci. Postaráme se o něj. I tu preparaci zaplatíme. Lidé se na něho budou dívat a říkat, to je on, co tu řádil," maluje si, jak vycpaný medvěd přinese Novému Hrozenkovu slávu.
Vyfotíme medvěda
Zprávy o tom, že se v Beskydech pohybují medvědi a vlci, vyvolaly rozruch. Turisté začali posílat ochranářům různé fotky zvířat, které se jim v Beskydech podařilo pořídit. Žádají o posouzení, zda skutečně vyfotili šelmu. Někdy jsou tam psi místo vlků, jindy neurčitá skvrna v křoví, o které fotograf tvrdí, že je to jasný medvědí zadek. "Nedávno turisté vyfotili medvěda, ale bylo to prase," říká horal Švehlík. "Nechoď tam, jsou tady medvědi," pokřikují maminky s batůžky na zádech na své ratolesti, které při nedělních rodinných výletech cestou na Radhošť šmejdí v křoví. Nedávno se stopy medvěda objevily právě na této turisty tolik oblíbené hoře. Na centrálu Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm denně telefonují turisté a rekreanti a ptají se, co mají dělat, když potkají medvěda. Ochranáři jim radí, aby si cestou přes les pískali, zpívali, vydávali zvuky. Přesvědčují je, ať nedělají paniku. "Averze vůči šelmám stále trvá," říká ochranářka přírody Dana Bartošová, která spolu s kolegy pořádá besedy, na nichž se snaží lidi přesvědčovat, že šelmy do hor patří. "Lidé to přehánějí. Do Tater turisté klidně jezdí a medvědů jsou tam desítky. Tady si od nich odvykli, ale šelmy tady původně žily a patří sem," říká František Šulgan z beskydské správy chráněné krajinné oblasti. "V Kanadě si naopak hoteliéři dávají do reklamních letáků, že u nich běhají za humny vlci a medvědi. Svědčí to o tom, že je tam zdravá a čistá příroda," říká Igor Genda z Hnutí Duha. "Dal jsem medvěda už loni do propagačního letáku naší chaty. Je tady a lidi to může přitáhnout," míní Ladislav Ničman z hotelu Baraní ve Starých Hamrech. Ochranáři přírody se podobným nápadům nebrání. Slovenský odborník na život vlků Juraj Lukáč tvrdí, že do slovenských hor například výpravy za vlky jezdí. "Dvě cestovní kanceláře z Velké Británie a Německa pořádají čtyřikrát ročně pobyty ve slovenských horách pro lidi, které vzrušuje, že procházejí teritoriem, kde žijí šelmy. Nejsou to žádní lovci, ale turisté," tvrdí.
Ať zůstanou v horách
Letos v lednu se vlk procházel přímo ve vesnici Staré Hamry, oblíbeném místě turistů a chatařů. Místní se zlobí. "Ať žije v hlubokých lesích a vyhýbá se člověku," říká Petr Šimeček, kterému tam v první polovině devadesátých let vlci roztrhali stádo vzácných ovcí valašek. S vlky vede boj. "Několikrát nás přelstili. Po nočních útocích jsme zažehli kolem ohrad vatry. Hlídkovali jsme a pátrali ve tmě světlomety. Nepřišli. Vběhli do stáda až ve dne," líčí. Majitelé stád teď po nocích s obavami hledí do tmy. Amatérští ochránci přírody a dobrovolníci naopak dychtivě vyrážejí do lesů. Prolézají houštiny a stezky šelem. Kontrolují každou stopu, každou zlomenou větev. Občas najdou za křovím zbytky zvěře. Pak dloubou klacky do kostí a zkoumají, jaká šelma tam hodovala. "Tohle rys nebyl. Byl to vlk. Honil ji dlouho. Rys skočí, chvíli běží, ale pak to vzdá. Má slabé srdce," dumají nad roztrhanou zvěří. Jakmile najdou něco, co by mohlo vypadat jako návnada na vlka, spouštějí povyk. "Roztrhaní psi, drůbež, to všechno se teď povaluje u mysliveckých posedů. Buď to tam dávají myslivci, nebo pytláci," říká Igor Genda z Hnutí Duha. Myslivci se však brání, návnady jsou výhradně na lišky.
Přicházejí čuvači
Na samotě Strčková běhá po louce huňatý ovčácký pes. Jmenuje se Zuza a je to místní hvězda. Okukovat ji chodí starousedlíci a novináři. Je to první čuvač přivezený ze Slovenska na Moravu kvůli tomu, aby chránil stáda před šelmami. Ochranáři se snaží přesvědčit horaly, aby si pořídili ovčácké psy a lépe zabezpečili stáda před šelmami. Radit jim jezdí odborníci ze Slovenska. "Lidé si postupně zvyknou. To, o čem se teď mluví, bude časem běžné. Vždyť šelmy k horám patří," míní majitel čuvače Jiří Švehlík.
Nad ohradou kroužili krkavci. Jedna z ovcí byla roztrhaná. Zbývající se vyděšeně tiskly k opačné straně plotu. Na stromech zářily krvavé skvrny, kůra byla sedřená. "Má to nachystané. Vrátí se," tvrdil kamarádům majitel ovcí Jiří Švehlík. V noci pak s jedním z nich, myslivcem, zalehli nedaleko jeho beskydské samoty zvané Strčková. Čekali několik hodin. Konečně se z temnoty lesa něco vynořilo. Viděli medvěda. Švehlík je rád. "Věřím totiž jen tomu, co vidím," vysvětluje horal, který hospodaří na téměř sto padesát let staré valašské usedlosti. Své ovce našel roztrhané už víckrát. Nijak zvlášť mu to nevadí. "Štvou mě lidi, ne šelmy. Proto žiju v horách," říká.
Chodí stále blíž
Když si paní učitelka ve Starých Hamrech vyšla s dětmi na procházku, přeběhli jí přes silnici před školou dva vlci. Začala panika. Několik roztrhaných ovcí našli lidé na louce vedle jednoho z největších hraničních přechodů se Slovenskem, v Bílé - Konečné. Pár metrů od celnice. Starousedlíci se poté začali předhánět v barvitém líčení setkání s šelmami. "Minarčík vybíral med. Zdálo se mu, že cosi slyší. Otočil se, a za ním medvěd. Praštil medem o zem a utíkal. Medvěd si ho nevšímal, klidně baštil med," vypráví místostarosta Nového Hrozenkova František Novosad. Medvěd je už vycpaný. Ochranáři přírody a myslivci ho odchytili a odvezli do zooparku v Chomutově. Míša z Brodské, jak mu Valaši říkají, však utekl a vydal se na cestu městem. "Policajt vidí medvěda ve městě, a tak ho zastřelil. Je nám to moc líto," konstatuje Novosad. "Chtěli bychom ho v naší obci. Postaráme se o něj. I tu preparaci zaplatíme. Lidé se na něho budou dívat a říkat, to je on, co tu řádil," maluje si, jak vycpaný medvěd přinese Novému Hrozenkovu slávu.
Vyfotíme medvěda
Zprávy o tom, že se v Beskydech pohybují medvědi a vlci, vyvolaly rozruch. Turisté začali posílat ochranářům různé fotky zvířat, které se jim v Beskydech podařilo pořídit. Žádají o posouzení, zda skutečně vyfotili šelmu. Někdy jsou tam psi místo vlků, jindy neurčitá skvrna v křoví, o které fotograf tvrdí, že je to jasný medvědí zadek. "Nedávno turisté vyfotili medvěda, ale bylo to prase," říká horal Švehlík. "Nechoď tam, jsou tady medvědi," pokřikují maminky s batůžky na zádech na své ratolesti, které při nedělních rodinných výletech cestou na Radhošť šmejdí v křoví. Nedávno se stopy medvěda objevily právě na této turisty tolik oblíbené hoře. Na centrálu Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm denně telefonují turisté a rekreanti a ptají se, co mají dělat, když potkají medvěda. Ochranáři jim radí, aby si cestou přes les pískali, zpívali, vydávali zvuky. Přesvědčují je, ať nedělají paniku. "Averze vůči šelmám stále trvá," říká ochranářka přírody Dana Bartošová, která spolu s kolegy pořádá besedy, na nichž se snaží lidi přesvědčovat, že šelmy do hor patří. "Lidé to přehánějí. Do Tater turisté klidně jezdí a medvědů jsou tam desítky. Tady si od nich odvykli, ale šelmy tady původně žily a patří sem," říká František Šulgan z beskydské správy chráněné krajinné oblasti. "V Kanadě si naopak hoteliéři dávají do reklamních letáků, že u nich běhají za humny vlci a medvědi. Svědčí to o tom, že je tam zdravá a čistá příroda," říká Igor Genda z Hnutí Duha. "Dal jsem medvěda už loni do propagačního letáku naší chaty. Je tady a lidi to může přitáhnout," míní Ladislav Ničman z hotelu Baraní ve Starých Hamrech. Ochranáři přírody se podobným nápadům nebrání. Slovenský odborník na život vlků Juraj Lukáč tvrdí, že do slovenských hor například výpravy za vlky jezdí. "Dvě cestovní kanceláře z Velké Británie a Německa pořádají čtyřikrát ročně pobyty ve slovenských horách pro lidi, které vzrušuje, že procházejí teritoriem, kde žijí šelmy. Nejsou to žádní lovci, ale turisté," tvrdí.
Ať zůstanou v horách
Letos v lednu se vlk procházel přímo ve vesnici Staré Hamry, oblíbeném místě turistů a chatařů. Místní se zlobí. "Ať žije v hlubokých lesích a vyhýbá se člověku," říká Petr Šimeček, kterému tam v první polovině devadesátých let vlci roztrhali stádo vzácných ovcí valašek. S vlky vede boj. "Několikrát nás přelstili. Po nočních útocích jsme zažehli kolem ohrad vatry. Hlídkovali jsme a pátrali ve tmě světlomety. Nepřišli. Vběhli do stáda až ve dne," líčí. Majitelé stád teď po nocích s obavami hledí do tmy. Amatérští ochránci přírody a dobrovolníci naopak dychtivě vyrážejí do lesů. Prolézají houštiny a stezky šelem. Kontrolují každou stopu, každou zlomenou větev. Občas najdou za křovím zbytky zvěře. Pak dloubou klacky do kostí a zkoumají, jaká šelma tam hodovala. "Tohle rys nebyl. Byl to vlk. Honil ji dlouho. Rys skočí, chvíli běží, ale pak to vzdá. Má slabé srdce," dumají nad roztrhanou zvěří. Jakmile najdou něco, co by mohlo vypadat jako návnada na vlka, spouštějí povyk. "Roztrhaní psi, drůbež, to všechno se teď povaluje u mysliveckých posedů. Buď to tam dávají myslivci, nebo pytláci," říká Igor Genda z Hnutí Duha. Myslivci se však brání, návnady jsou výhradně na lišky.
Přicházejí čuvači
Na samotě Strčková běhá po louce huňatý ovčácký pes. Jmenuje se Zuza a je to místní hvězda. Okukovat ji chodí starousedlíci a novináři. Je to první čuvač přivezený ze Slovenska na Moravu kvůli tomu, aby chránil stáda před šelmami. Ochranáři se snaží přesvědčit horaly, aby si pořídili ovčácké psy a lépe zabezpečili stáda před šelmami. Radit jim jezdí odborníci ze Slovenska. "Lidé si postupně zvyknou. To, o čem se teď mluví, bude časem běžné. Vždyť šelmy k horám patří," míní majitel čuvače Jiří Švehlík.
