Čtyřiatřicetiletý Čech Pavel Čmelík prožívá tak trochu americký sen. Vyučil se mechanikem elektronických zařízení, v roce 2000 odletěl do Austrálie, kde se živil rozvážením housek. Postupně se naučil anglicky, vystudoval při práci dvě vysoké školy a přes Budapešť a Londýn se vrátil do Prahy, kde začal úspěšně podnikat - chce naučit Čechy, jak se kvalitně oblékat za rozumnou cenu.
Pavlu Čmelíkovi se podařil mimořádný úspěch. Před třemi týdny přivedl do Prahy věhlasného londýnského výrobce kvalitního oblečení pro byznys T. M. Lewin. V pasáži Myslbek otevřel vůbec první evropský obchod této značky pro britské gentlemany mimo Spojené království. "T. M. Lewin jsme přesvědčovali přes tři roky. Každý rok je osloví asi padesátka lidí z Česka a stovky z Evropy, že by chtěli prodávat jejich oblečení. Oni si však vybrali nás, jsme jejich zástupci pro střední Evropu," libuje si Čmelík.
Věří, že způsobí revoluci v oblékání Středoevropanů. Tak jako kdysi londýnský krejčí Thomas Mayes Lewin v Anglii. Čmelík už spřádá plány na otevření dalších tří obchodů v Praze. Poté plánuje přesun do Bratislavy, Brna a Ostravy.
T. M. Lewin má dlouhou, více než stoletou tradici. Thomas Mayes Lewin začal šít košile v proslulé Jermyn Street už v roce 1898. Právě on proslul šitím "coat shirt", košile s předním zapínáním na knoflíky, známé dnes jako košile do obleků.
Lewin se postupně stal hlavním výrobcem kvalitních košil v Británii. Jen za poslední rok prodal tři miliony košil a půl milionu kravat. Utržil 117 milionů liber, tedy asi 3,5 miliardy korun. "S T. M. Lewin jsem se seznámil při práci v londýnské bance Morgan Stanley, z mých kolegů nosil jejich oblečení každý," vzpomíná Čmelík.
Podmínky pro založení obchodu byly tvrdé
Připouští zároveň, že podmínky od T. M. Lewin pro otevření obchodu s jejich oblečením byly tvrdé. Čmelík musel značce předložit byznysplán s analýzou česko-slovenského trhu. Musel doložit kupní sílu, životní úroveň a podmínky pro podnikání. Lidově řečeno, že Češi "nežijí na stromech". Zástupci T. M. Lewin si několikrát přijeli osobně zkontrolovat úroveň obchodních center a konkurence.
Zjistili, že lidé ze střední a vyšší třídy východní Evropy pomalu nacházejí oblibu v kvalitním oblékání, která je v Londýně zcela běžná. A zároveň se firma nemusí potýkat s velkou konkurencí. Na českém trhu bude soutěžit především se značkami Blažek, Pietro Filipi, trochu možná s řetězcem Marks & Spencer. Nesrovnatelně dražší je Hugo Boss.
Čmelíka přišlo otevření jediného obchodu T. M. Lewin v pražské pasáži Myslbek zhruba na jedenáct milionů. "Sedm milionů činily jen náklady na stavbu obchodu. Museli jsme přivézt všechno z Anglie - od imitace historického nábytku, regálů, stolů až po parkety. Vše muselo být stejné jako v prvním obchodě značky z 19. století," vysvětluje. Zbytek peněz utratil za zboží, v obchodě má asi 2 300 košil, 800 kravat, 250 obleků a další doplňky.
Levné nebylo ani školení prodavačů, kteří musí být podle požadavků T. M. Lewin odborně na výši. T. M. Lewin má specifický přístup k zákazníkovi - nejdříve ho změří. U košile zjistí prodavač obvod krku, délku rukávů, obvod hrudi a pasu a přední a zadní délku těla. Poté vybere z desítek velikostí košili téměř na míru. Značka používá výhradně přírodní bavlnu.
V Česku o čtvrtinu dráž
T. M. Lewin se podařilo stlačit cenu košil hodně nízko. A to díky prodeji balíčků čtyř a více kusů. Značka tak prodá 90 procent všech košil. Zatímco dříve stávala jedna 75 liber, dnes zákazník zaplatí v Británii za balíček čtyř košil 100 liber (asi tři tisíce korun). Jedna tak vyjde na 750 korun. Při sezonních slevách je to ještě méně.
Důležitým okamžikem bylo také přesunutí výroby do Číny. T. M. Lewin sem převezl všechny stroje, látky i část personálu, který dohlíží na zachování kvality.
Oblečení v pražském obchodě je zhruba o čtvrtinu dražší než v Británii. "T. M. Lewin nám zboží neprodává za výrobní ceny, ale trochu dráž," vysvětluje Čmelík. Jedna klasická pánská i dámská košile stojí v Praze v balíku tří kusů tisíc korun, oblek od 8 990 korun.
