Madeta vyrábí sýry už přes sto let

  • 6
Přestože se sýry objevují na jídelníčku Evropanů už od 14. století, historie prvních skutečných mlékárenských podniků je mnohem kratší. V roce 1838 vznikla v Pitkovicích u Říčan první skutečná sýrárna. Sýrárnu tehdy založili Schwarzenberkové na svém dvoře Koroseky.

Tím dostartovali historii jihočeského mlékařství.

Dnešní sýry se od těch prapůvodních v lecčems liší. Nejstarší známé sýry v podstatě nebyly ničím jiným než vylisovaným tvarohem smíchaným se solí a kmínem. Ten se pak sušil ve formách a tmavých místnostech déle než rok. Takovou výrobu praktikovali naši předkové ještě zhruba před sto lety.

Sýr? Hlavně pro chudinu
Ve středověku sýry jedla zejména chudina. Existovaly ale i "luxusní" sýry. Velkým českým obchodním hitem byl pražský bochníkový sýr,  na kterém si panstvo pochutnávalo už kolem roku 1584. V archivech rožmberských účtů stojí doporučení, že tento druh se hodí pouze do zámecké kuchyně nebo k prodeji.

Korosecká mlékárna nedaleko Kamenného Újezdu  v jižních Čechách začínala s limburským a švýcarským sýrem, které si našly odbyt v Praze, ale i za hranicemi - ve Vídni a Linci.

Odstředivky dodávala plzeňská Škoda
Díky průmyslové revoluci a silné poptávce se provozy dál rozšiřovaly. Opravdu velký rozvoj přinesl konec století. Do té doby ručně poháněné odstředivky nahrazovaly stroje. Odstředivky vyvíjely od roku 1920 například i Škodovy závody v Plzni.

V kraji se začaly objevovat i další menší závody, které měly zásobovat okolí. Na přelomu století existovala tři hlavní centra - České Budějovice, Tábor a Protivín. Věhlas jihočeských sýrů pronikl až do Štýrska, Pešti a italské Verony.

V té době také vzniká název Madeta. Vycházel ze začátečních písmen Mlékařského družstva  Táborského, které vzniklo v roce 1902.

Rozvoj přerušila válka
Rychlý rozvoj zastavila až 1. světová válka. Jen táborská mlékárna, která do té doby zpracovávala dva miliony litrů mléka ročně, se propadla na pouhých 44 tisíc v roce 1919. V meziválečném období se sice výroba mléka vzpamatovala - pomohl ji především objev pasterizace - ale přišla nová rána v podobě 2. světové války.

Z Madety se stala družstevní mlékárna. Po únoru 1948 se družstva jako první ocitla v národní správě. Vznikly nové mlékárny v Českých Budějovicích, Nových Hradech, Prachaticích, Kaplici a sýrárna v Řípci.

V padesátých létech vznikl Jihočeský mlékárenský trust se šesti národními podniky, které se později sloučily ve dvě obří společnosti - českobudějovickou a táborskou.

Sušené mléko: africký hit
V roce 1960 vznikl jediný národní podnik Jihočeské mlékárny, kam spadala i Madeta. Hlavním programem byly máslo a sýry. Denně se v té době zpracovávalo půl milionu litrů mléka, rozpínal se i export. Na českých sýrech si pochutnávali i v arabských zemích Středního východu.Do severní Afriky a Libanonu se začalo vyvážet sušené mléko v plechovkách.

Mléko v pytlících se objevilo v roce 1969
Rok 1969 dal sbohem skleněným lahvím a mléko se začalo balit do známých plastikových sáčků, které z trhu zmizely až po sametové revoluci. Specialistou jižních Čech se stal ementál. Světlo světa spatřil sýr Lipno.

Na konci osmdesátých let vzniká státní podnik Mlékárenský průmysl. Po třech letech se v roce 1992 firma privatizovala a vznikla akciová společnost Jihočeské mlékárny. V roce 2002 se firma vrátila k názvu Madeta.

Ta nyní zpracuje nejvíce mléka v zemi, ročně závratných půl miliardy litrů - pětinu z celkového objemu České republiky. V osmi závodech (Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí, Prachaticích, Řípci a Strakonicích) zaměstnává přes 1700 lidí.

Asi čtvrtinu produkce exportuje, a to především do Libanonu, evropských zemí, ale i Spojených států, jižní Afriky a Jižní Ameriky.  Na zahraničních trzích je největší zájem o máslo, sušené mléko a bílé sýry.

,