Staněk přistoupil kžádosti poté, co obdržel od společnosti J.P. Morgan písemné potvrzení, že rozdíl mezi pasivy a aktivy Investiční a Poštovní banky k 18. červnu 2000 v intervalu mínus 65,4 až 70,2 miliardy korun, je považován za konečné ocenění podniku IPB ve smyslu uzavřené smlouvy.
Podle informací ČTK zůstane hodnota IP Banky po skončení nucené správy kladná ve výši zhruba 100 milionů korun.
Pokud by akcionáři IP Banky nadále chtěli pokračovat v bankovní činnosti, museli by navýšit kapitál na minimálně požadovaných půl miliardy a znovu zažádat o bankovní licenci. Banka navíc nemá klienty ani prostory pro poskytování služeb a
pravděpodobnější tak je, že zanikne.
Záporný výsledek znamená, že ČSOB, která převzala IPB po jejím pádu v červnu 2000, zaplatí IP bance pouze jednu korunu a akcionáři banky tak nic nezískají.
Záporná cena není špatnou zprávou pro stát, který by od ČSOB získal jako kompenzaci méně peněz v opačném případě. Kdyby byla hodnota IPB kladná, mohla by si ČSOB odečíst tři miliardy od platby za záruku. Tuto možnost zpochybnil antimonopolní úřad jako nedovolenou státní podporu. Cena záruky by měla být známa do konce letošního roku.
Celkový dopad krachu IPB na státní rozpočet však ocenění JP Morgan neurčuje, i když napovídá jeho možnou výši. Definitivní číslo bude známo až z prodejů aktiv banky, které ČSOB nechtěla a převedla je na stát. Ministerstvo financí odhadlo, že účet za IPB se přiblíží 100 miliardám.
