Legislativní rada vlády ve čtvrtek projednávala návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který na první pohled působí fádně. Jde vlastně o transpozici evropské směrnice. Jenže nad rámec toho, co Česku ukládá evropské právo, jsou součástí návrhu čtyři odstavce.
Ty naznačují, jak si vláda plánuje rozdělení energetické společnosti ČEZ. K rozdělení společnosti strategického zájmu podle dokumentu stačí, aby se na něm shodlo 85 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Dosud je k takovému kroku potřeba 90 procent všech akcionářů.
Návrh navíc explicitně zmiňuje, že valná hromada je při takovém rozhodování schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři, jejichž akcie tvoří dvě třetiny základního kapitálu společnosti.
Pobouření minoritní akcionáři
Návrh zákona ani jeho důvodová zpráva přímo nemluví o společnosti ČEZ. Avšak změna se má týkat „společnosti strategického zájmu“, která má „většinovou majetkovou účast státu“ a je součástí kritické infrastruktury. V Česku neexistuje jiná firma, která by definici splňovala.
„Na burze je ČEZ jedinou společností, v níž má většinu stát. A ve většině strategického byznysu má dneska stát sto procent,“ říká advokát Vendelín Balog z advokátní kanceláře PwC Legal.
Ke zveřejnění návrhu došlo už před dvěma měsíci, jenže dotčené pasáže si dosud nikdo nevšiml. Upozornil na ni až člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška na Facebooku. „Copak to dneska projednáváme na LRV? Takovou zajímavou kurzotvornou informaci. Rozdělení ČEZu!“ napsal Bezouška.
Na sociálních sítích to vyvolalo pobouření minoritních akcionářů. „Jde o účelovou pasáž, která jednoznačně vede k zneužití pozice státu v soukromé akciové společnosti. Je pro mě překvapující, k jak zásadnímu podrazu se stát uchýlil vůči soukromému majetku,“ komentuje to minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Podle něj se účast akcionářů na valné hromadě pohybovala v předcovidové době okolo 82 procent a v době pandemie klesla na zhruba 77 procent. Pokud by se na valné hromadě, na níž by se o rozdělení ČEZ rozhodovalo, sešlo zase 82 procent podílníků a ke schválení by nebylo třeba více než 85 procent hlasů všech přítomných, státu by teoreticky stačil jeho 70procentní podíl, aby si rozhodl podle sebe. „Je to na to přímo ušité,“ myslí si Šnobr. Vláda by si mohla určit, za jakou cenu akcie vykoupí, uvádí Šnobr.
Přetřásá se zestátnění ČEZ, rychlé zlevnění elektřiny by to ale nepřineslo |
Pokud zákon v tomto znění projde, s velkou pravděpodobností to minoritní akcionáři napadnou u soudu. „Nelze vyloučit, že to minoritní akcionáři označí za věc jdoucí proti ústavnímu pořádku, protože to příliš zasahuje do jejich práva vlastnit majetek,“ uvádí Balog z PwC. „Ale nedovolím si predikovat, jak by rozhodoval soud. Je otázka, jestli například Ústavní soud neřekne, že ačkoli je to hranice příliš nízká a normálně by to považoval za protiústavní, v této mimořádné situaci to v případě společnosti strategického zájmu označí za přijatelné,“ dodává právník.
Právníci byli proti
Právníci zasedající v Legislativní radě vlády inkriminovanou pasáž ke schválení nedoporučili. „Zatímco k transpozici evropské směrnice LRV neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ zní stanovisko ministra pro legislativu Michala Šalomouna.
„Vznikly pochybnosti o ústavnosti zvoleného postupu s tím, že by se mělo zkoumat, jaké jsou jiné alternativní možnosti toho postupu, než který byl navržen předkladatelem,“ uvedl pro MF DNES místopředseda LRV Aleš Gerloch. „Šlo tam o ústavnost navrženého postupu z hlediska zejména Listiny základních práv a svobod, vlastnického práva, jestli to je vhodný postup, který se navrhuje,“ dodal Gerloch.
Akcie ČEZ si od začátku roku připsaly více než 20 procent a výrazně posilovaly i poté, co se informace o návrhu zákona o přeměnách dostala na světlo. Jen za čtvrtek si připsaly tři procenta a v pátek uzavíraly na ceně 920 korun.
Na první pohled jde o paradoxní vývoj, protože schválením legislativy by stát akcionáře vlastně znevýhodnil. I tak by jim ale musel vyplatit nejméně tržní cenu a na to teď investoři sázejí. „Jde o spekulaci na to, že k nějakému vykoupení minoritních podílů dojde. Teď jde jenom o to, s jak vysokou prémií to bude,“ říká analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.
