Cesta vlakem z Prahy do Jihlavy za dobu kratší než hodinu se zdá být zatím jako nesplnitelný sen. Změnu by mohla přinést výstavba vysokorychlostní tratě (VRT) z Prahy do Brna se zastávkou u Jihlavy, o níž se mluví už desítky let, ovšem nyní plány dostávají jasnější obrysy.
Plánovaná rychlodráha Praha - Benešov - Brno
"Letos začne vznikat aktualizovaná studie trasování. Existuje studie z roku 2003. Ta nová bude řešit mírně změněnou polohu tratě u Havlíčkova Brodu a odbočku u Jihlavy. Jakmile bude studie hotová, bude nutné koridor zanést do zásad územního rozvoje kraje. Budoucí trasa VRT musí být zavčas územně chráněná," zmínil ve středu Pavel Váleček z generálního ředitelství Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) na třebíčské konferenci s názvem Železnice na Vysočině.
Termín? Rok 2020 až 2030
Na veřejném fóru odpověděl i na základní otázku - kdy se bude vysokorychlostní trať stavět. "To bude politické rozhodnutí. Politici rozhodují, SŽDC koná. Není mimo realitu termín výstavby v letech 2020 až 2030, pokud budu opravdu velmi optimistický," zmínil Váleček.
Promítl i trasu, kudy by měl koridor VRT zhruba vést, v územních plánech obcí bude zahrnovat několik set metrů široký pás území, kde bude regulovaný rozvoj, nebude tam možné stavět. Obce a jednotlivé subjekty se budou k celé věci vyjadřovat. Bude se mimo jiné hodnotit i vliv na životní prostředí.
Důležitý je plánovaný nájezd na VRT u Jihlavy. "Všechny klasické tratě, co vedou přes Jihlavu, by se sbíhaly v nádraží Jihlava-město, kde teď plánují velkou rekonstrukci uzlu. A odtud by modernizované vlakové soupravy najížděly na VRT, kde by mohly jet rychlostí okolo dvou set kilometrů v hodině," řekl vedoucí třebíčského odboru dopravy Aleš Kratina.
Stavba podobného kalibru není nic levného. "Asi nejlépe jdou na naše poměry napasovat německé ceny, kde to vychází na třicet milionů eur na kilometr. Máme podobný ráz krajiny i podobnou hustotu sídel," naznačil ředitel Centra pro efektivní dopravu Luděk Vyka. I on se konference účastnil a trať pro velmi rychlé vlaky jako nedostižnou myšlenku nevnímá.
"O pražském metru se začalo uvažovat už ve 30. letech minulého století a nakonec se ukázalo jako nutnost a postavilo se o pár desítek let později. Rozvoj železnice má Evropská unie v Bílé knize dopravy jako prioritu. Trasa z Prahy do Brna bude součástí transevropské sítě. Peníze na železnice se momentálně získávají snadněji než na silnice," řekl Vyka.
Po VRT, kterou lze podle nového pohledu státních úředníků stavět na etapy, budou jezdit rychlovlaky rychlostí 250 až 300 kilometrů v hodině. A budou po ní moci jezdit právě i modernizované klasické vlakové soupravy, upravené na vyšší rychlost. Nákladním vlakům tak zůstanou uvolněné stávající tratě.
