Nákladní lodě by mohly doplout po Odře až do centra Ostravy. Produkty či suroviny z Moravskoslezského kraje by se tak mohly přes německé kanály snadno dostat až do Hamburku nebo do největšího evropského přístavu v nizozemském Rotterdamu.
Sen o splavnění Odry na české hranice nabírá reálné obrysy hlavně díky polské straně. Poláci dokončují nový jez s plavební komorou na střední Odře a za peníze od Světové banky do roku 2022 provedou další úpravy koryta, které významně zlepší splavnost řeky.
Na další čtyři plavební stupně směrem k hranici s Českem žádají peníze od Evropské unie. Práce na padesátikilometrovém úseku mezi polským městem Kędzierzyn-Koźle, kde zatím plavba končí, a státní hranicí by mohly v ideálním případě začít už do tří let.
Splavnění Odry na kraj Ostravy vyjde přibližně na 10 miliard korun. Poláci chtějí, aby jim velkou část, možná až 85 procent z této částky, zaplatila Evropská unie. Proto usilují o co nejrychlejší zařazení Odry mezi vodní cesty mezinárodního významu v síti TEN-T. Tato síť financovaná z evropských peněz zaručuje plavební hloubku nejméně 2,5 metru, což umožňuje provoz i větším nákladním lodím s kontejnery.
Možná do Dunaje, možná nikam
O splavnění řeky z okraje metropole do jejího centra a případně ještě dál se však musí zasloužit Češi. A na této straně hranice se zatím příliš nepokročilo. České ministerstvo dopravy totiž čeká, až na jaře příštího roku dostane objednanou studii proveditelnosti, na které momentálně pracuje tým českých a polských odborníků. Ti posoudí všechny varianty.
Jednou z možností je podle zjištění MF DNES zmíněné prodloužení vodní cesty do centra Ostravy nebo až k dopravnímu terminálu u letiště Mošnov. Studie řeší i případné pokračování vodní cesty až do Dunaje.
OBRAZEM: Podívejte se, kam se má zaříznout Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe |
Je ale možné, že na území Česka nakonec vznikne jen minimalistická varianta s jedinou stavbou, kterou je přístav pod Ostravou u Bohumína. Nacházel by se v místech vzdutí polského plavebního stupně, který je plánovaný pod soutokem Odry a Olše na dohled od státní hranice.
Pokračování plavby směrem do tuzemského vnitrozemí totiž stojí v cestě přírodní památka Hraniční meandry řeky Odry, kterou by musel obejít plavební kanál. Už teď má řadu odpůrců mezi ekology, stejně jako podobný plavební kanál podél Labe u Přelouče.
„Splavnění Odry až do Ostravy je megalomanský projekt, který naráží na několik zásadních problémů,“ tvrdí děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký. Hlavní potíží podle něj bude nedostatek vody k napájení průplavu, nízké vodní stavy dlouhodobě trápí celé Ostravsko.
„Projekt se dále dostává do kolize s ochranou evropsky významné ornitologické lokality a také se závaznou směrnicí Evropské unie o hydromorfologii vodních toků,“ dodává děkan Hradecký.
Konkurence pro Němce
Pokračování vodní cesty z česko-polské hranice směrem k Dunaji by mohlo v krajním případě Ostravu zcela minout. Pokud by slovenské ministerstvo dopravy splavnilo Váh až do Žiliny, Odru by s ním mohl spojit průplav procházející údolím Olše.
Města podél řeky Olše - tedy Karviná, Český Těšín a Třinec - však o něčem takovém nechtějí slyšet. „Trasa kanálu je naplánována tak, že by znemožnila další rozvoj města i železáren, a proto s jeho výstavbou rozhodně nesouhlasíme,“ uvedla starostka Třince Věra Palková.
Vodní cesta v Moravskoslezském kraji má však i příznivce. „Po silnicích se stále přepravují těžké a nadrozměrné náklady. Přeprava loděmi by umožnila jejich dopravu do přístavů po Evropě i do světa,“ říká dopravní odborník Pavel Neset.
„Velký zájem má rovněž Moravskoslezský kraj a tamní firmy, které by oderskou cestu rády využívaly pro dopravu surovin i objemných nákladů,“ tvrdí předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Připomněl, že oderská cesta by byla použitelná i pro přepravu zkapalněného zemního plynu z terminálu Svinoústí u Štětína.
Polsko se od říční dopravy odvrátilo v devadesátých letech podobně jako Česká republika, která v roce 1996 zastavila labskou dopravu energetického uhlí ze severních Čech do elektrárny Chvaletice. Poláci se ale k ekologické lodní dopravě rychle vracejí a v současnosti obnovují dopravu energetického uhlí po Odře a hlivickém průplavu (Kanał Gliwicki). Rádi by také propojili svoje řeky s Dunajem a vytvořili tím trasu, která by konkurovala úspěšnému německému průplavu Dunaj-Mohan-Rýn.
