S novinkou v podobě radarů pro sledování provozu ostatních plavidel a zobrazovačů plavebních map počítá návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě, s nímž ministerstvo dopravy hodlá seznámit kabinet.
Provozovatelům malých výletních loděk a motorových přívozů to citelně zasáhne do ekonomiky jejich podnikání. Lodní radary oficiálně označované jako Inland AIS (z anglického Automatic Identification System – pozn. red.) jsou zařízení prodávaná za několik tisíc eur. Samo ministerstvo v materiálu předpokládá, že vybavení jednoho plavidla systémem vyjde na sto až sto padesát tisíc korun.
U malých plavidel je podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové určující mimo jiné počet přepravovaných osob. Pokud novela zákona projde v navrhované podobě, budou muset provozovatelé lokačními systémy vybavovat plavidla umožňující přepravu alespoň dvanácti osob, případně lodí delších než sedm metrů.
Nařízení umožní kapitánům podle resortu dopravy lépe plánovat trasu a vyhnout se například potkávání s ostatními loděmi v nebezpečných místech vodní cesty. Budou díky němu také moci bezpečněji proplouvat plavebními komorami. Ministerstvo zatím předpokládá, že vybavení požadovaným systémem se v Česku bude týkat zhruba sto padesáti soukromých plavidel a lodí státní správy, jako jsou například čluny vodních záchranářů. Zdaleka ne všichni na argument zvýšení bezpečnosti provozu slyší.
Řada lodníků má ještě v živé paměti nařízení Státní plavební správy, které požadovalo, aby se kapitáni před každou plavbou rádiově hlásili do centrálního dispečinku. Měli sdělovat čas vyplutí, počet pasažérů na palubě a cíl plavby, aby státní orgány měly přesnou představu o tom, kolik lidí a kde bude potřeba zachraňovat v případě mimořádné události, uvedl ředitel pražské plavební společnosti Prezidentské plavby Štěpán Rusňák.
Systém kvůli přetížení po dvou dnech zkolaboval. A stalo se tak navzdory tomu, že řada kapitánů nic nehlásila, protože nařízení považovala za nesmyslné.
Zařízení za miliony korun
Jiná situace panuje v nákladní lodní dopravě. Spousta plavidel už totiž požadovanými systémy vybavená je. Jde zejména o lodě, které vozí zboží po Labi do západní Evropy. Povinné používání lodních radarů platí dlouho například v Německu.
Pro rejdaře provozující výhradně vnitrostátní nákladní dopravu ale nařízení přinese zvýšené náklady, uvedl Jiří Aster ze sekce vodní dopravy při Svazu dopravy.
Část tuzemské nákladní flotily navíc byla vybavena ze státních peněz. Ministerstvo dopravy totiž v rámci projektu RIS Europe III nakoupilo sto sad lokalizačních zařízení, které předávalo jednotlivým správám vodních cest pro jejich služební plavidla, plavebnímu úřadu, policii či záchranným složkám.
Zdarma systém mohli získat i soukromí majitelé, kteří byli ochotni se přihlásit do pilotního provozu systému pro sledování pohybu říčních plavidel. Náklady na dovybavení zbylých plavidel státní správy úřad odhadl na několik milionů korun.
Přestože většina bodů uvedených v navrhované změně zákona vychází z evropských direktiv, Evropská unie nenařizuje zavedení systému v Česku. Opatření je součástí takzvané netranspoziční části novely. Ministerstvo se nicméně odkazuje na to, že povinnost platí ve většině sousedních zemí, kromě zmiňovaného Německa rovněž v Rakousku a na Slovensku.
Tuzemští lodní dopravci se na pořizování povinného vybavení připravují. V případě pražských přívozů připadne povinnost vybavit plavidla systémem jejich provozovatelům, kteří tuto službu pro pražský dopravní podnik zajišťují.
„Budou-li s tím spojené nějaké vícenáklady, jsme povinni to zohlednit ve smlouvách s dopravci. Zatím nepředpokládáme, že by to mělo pro pražské přívozy znamenat nějaké riziko,“ tvrdí mluvčí pražského koordinátora veřejné dopravy Ropid Filip Drápal.
