„Nabídnuté území v přístavu Kuhwerder by mohlo splňovat požadavky České republiky, aby místo mohlo sloužit moderní logistice a pomohlo českým podnikatelům v obchodu s celým světem. Nyní o nabídnutém území jednáme. Řešíme například, kdy je možné přístav vyměnit nebo kolik bude stát pronájem,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
„Věřím, že se letos dohodneme a v následujících letech k výměně skutečně dojde,“ dodal ministr.
V současnosti Česko za pronajatá území platí nižší nájemné, než je u skladových a přístavních ploch v Hamburku obvyklé. Zmíněnou dvojici přístavů má pronajaté na základě versaillské smlouvy od roku 1929 na 99 let. Ve stejném roce ještě přikoupilo třetí přístav, takzvaný Peutský, kterého se ale plánovaná výměna netýká.
Výměna přístavního území ČR v Hamburku
Přestože aktuální nájem vyprší do deseti let, Česko má podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského na základě mezinárodní dohody opci k pronájmu území na dalších 50 let. Toto období sahající do roku 2078 chce Česko využít, rádo by dosáhlo dohody na ještě delší dobu.
Stát se o přístavy nestaral
Dlouhodobé plány na využití českých přístavů v Hamburku jsou ale v ostrém kontrastu s tím, jak stát tato území dosud spravoval. Ještě před pár roky totiž zmiňované přístavy Česko prakticky nevyužívalo a jejich vybavení včetně budov postupně chátralo.
Situace se změnila až po roce 2014, kdy se Hamburk rozhodl ucházet o pořádání olympijských her v roce 2024 a v okolí Labe plánoval vytvořit olympijskou vesnici. Česku tak hrozilo, že by plánovaná výstavba omezila, nebo zcela znemožnila přístup lodí k českému území. Součástí projektu totiž bylo i několik mostů, které by výrazně omezily velikost lodí, které by na místo mohly doplout.
Ministerstvo dopravy vzápětí oznámilo plán na masivní rekonstrukci českých přístavů v Hamburku, do které chtělo investovat 100 až 150 milionů. Cílem bylo vrátit do zchátralého území nákladní lodě. „Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl v dubnu 2015 Ťok.
Na slibované velké rekonstrukce ale nakonec nedošlo, mimo jiné i kvůli návrhu na výměnu území. Jednou z mála uskutečněných investic byla oprava oplocení Vltavského a Sálského přístavu za zhruba sedm milionů korun, která začala v polovině roku 2015. V říjnu přitom už začaly úřady s Hamburkem vyjednávat o výměně území.
Šance pro velké lodě
Zájem o výměnu území přetrval i poté, co obyvatelé města v referendu rozhodli o tom, že se Hamburk olympijské kandidatury vzdá. Město plánuje prostor současných českých přístavů využít pro komerční výstavbu.
I pro českou stranu ale má být výměna zhruba 30 tisíc metrů čtverečních výhodná. Přístav Kuhwerder umožňuje přístup i velkých námořních lodí, zatímco do stávajících českých přístavů výše proti proudu mohou kvůli mostům vplouvat pouze říční lodě.
Lákadlem je rovněž 300 metrů dlouhé nábřeží a kvalitnější přístup k železniční i silniční infrastruktuře, po které může zboží přeložené z lodí pokračovat dále k zákazníkům. Plánované rekonstrukce mají pokračovat pouze v Peutském přístavu, u kterého je jisté, že jej čeští lodní dopravci budou využívat i do budoucna.
Během letošního roku zde ŘVC chce začít rekonstruovat víceúčelovou budovu, u které se připravuje obnova obvodového pláště. Rekonstrukci čeká rovněž přístaviště pro krátkodobé stání říčních lodí, které zde čekají na vykládku a nakládku. Celkem jde o rekonstrukce za 20 milionů korun.
