Během čtyř let by přitom měly stát takové dobíječky na každých šedesáti kilometrech páteřních dálnic D1, D5, D8 či budované D11.
Navíc zatím není co nabíjet. Technologie kamionů napájených akumulátory
se sice už z rýsovacích prken přesunula k technologickým demonstrátorům, ale k pravidelnému komerčnímu provozu mají stále daleko.
„U nás třeba společnost CS Cargo testuje šestnácti- nebo osmnáctitunový
mercedes pro lokální distribuci s dojezdem 200 až 250 kilometrů,“ uvedl generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Nejde tedy o plnorozměrové vozidlo, a navíc má omezený dojezd. Kromě toho je zásadním limitem cena současných elektrických kamionů, která
je oproti naftové alternativě nekonkurenceschopná.
S cenami kolem 300 tisíc eur (7,6 milionu korun) se pohybují na násobcích klasických naftových vozidel. To spolu s absencí dostatečně husté sítě dobíjecích stanic rozhodně nevytváří prostředí, ve kterém by si dopravci
elektrické kamiony pořizovali dobrovolně.
Kdo to postaví
Ani model, kdy stát nejprve vybuduje síť nabíjecích bodů a poté je začnou
dopravci využívat, není ekonomicky udržitelný. „Zatímco u dobíjecích
stanic pro osobní vozidla dochází k jejich připojení do distribuční
elektrické sítě zpravidla na hladině nízkého napětí, v případě dobíjecích
stanic pro nákladní vozidla se téměř výhradně bude jednat o připojení
na hladině vysokého napětí. A to z důvodu vysokého výkonu – většinou 350 kW na jednu dobíjecí stanici,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
To pro provozovatele znamená vysoké náklady i v případě, že
se dobíječka využívá minimálně. Proto je podle ministerstva dopravy
navrhovaný termín 2025 příliš brzký. Do tohoto data musí podle návrhu
evropského balíčku Česko obestavět nabíječkami výše zmíněné dálniční
tahy, které jsou v páteřní síti transevropských komunikací. Zbytek
dálnic zařazených do doplňkové sítě, jako jsou například jihočeská D3 nebo mladoboleslavská D10, by měl přibýt do roku 2030.
Zároveň by se měla zvýšit kapacita dobíječek z 1 400 na 3 500 kilowattů.
Podle odhadů ministerstva dopravy náklady na výstavbu sítě přijdou
na 1 až 1,5 miliardy korun.
To by však nebyl největší problém. K lokalitám u dálnic by bylo nutné přistavět dostatečně kapacitní vedení a právě liniové stavby nepatří v Česku k těm, které by se dařilo vyprojektovat a postavit v horizontu
několika málo roků.
Kam zmizel vodík
Zatímco nyní je bezemisní kamionová doprava spojená především s bateriemi, ještě před pár lety se u těžkých nákladních aut vsázelo daleko
spíše na vodíkové palivové články. Tato technologie je však ještě vzdálenější masovému nasazení než čistá elektromobilita.
Evropská komise s ní přesto v plánech počítá, byť nemusí být tak hustá
jako síť elektrodobíječek. Vodíkové plnicí stanice mají stát na každých
150 kilometrech evropských dálnic, uvedl při nedávném představování
revize sítě transevropských dálnic místopředseda Evropské
komise Franz Timmermans. „Situace je taková, že se nám elektřina
bude vyvíjet i tam, kde bychom ji ještě před pár lety nečekali,“
uvedl zmocněnec ministerstva dopravy pro čistou mobilitu Jan
Bezděkovský.
Požadavky na dobíjecí soustavu na vodík jsou ve srovnání s elektřinou stanovené k pozdějšímu datu, konkrétně k roku 2030. Kromě ceny, která je u vodíkové technologie ještě vyšší než u bateriových elektromobilů, je hlavní překážkou získávání takzvaného zeleného vodíku. Ten vzniká při emisně neutrální výrobě například formou elektrolýzy z přebytků energie vzniklé z obnovitelných zdrojů ve dnech, kdy hodně fouká, nebo intenzivně svítí slunce.
Podle Hromíře je tak u vodíkové technologie ještě větší potíž s distribucí
paliva než u bateriových elektromobilů. „Jsou tam problémy s tlakem,
s úniky vodíku a neefektivitou jeho výroby,“ uvedl tajemník Česmadu
sdružujícího tuzemské kamionové i autobusové dopravce.
Energie se při využití vodíkové technologie ztrácí hned dvakrát.
Při výrobě vodíku a následně při jeho přeměně zpět na elektrickou
energii. Pokud se ale uvažuje o vodíku jako o formě uložení energie
z větrných elektráren v době, kdy vyrobí více, než je možné poslat do
přenosové soustavy, pak jako bezemisní palivo smysl dává.
