Pokud už na černozemích solární park stojí, projektům se povolení neprodlouží. Stát se tak snaží bojovat proti dlouhodobému úbytku zemědělské půdy. Takto v průměru zmizí osm hektarů denně.
S novelou nesouhlasí Solární asociace. Likvidovat již postavené elektrárny je podle jejího ředitele Jana Krčmáře nesmysl. U velkých parků může jít i o několik set megawatt.
Podle Hladíka budou velké parky dožívat, většinou ale mají povolení na zhruba 20 let. Doba použitelnosti panelu je ale až dvojnásobná. „Mrzí nás, že ministr o možném odstranění velkého množství výroben čisté energie nejednal s největším sdružením výrobců, Solární asociací. Nápad nechat odstranit z energetického mixu hotové, již zaplacené solární elektrárny, které budou vyrábět pro stát zadarmo energii, je pro mě nepochopitelný,“ řekl Krčmář.
Pomoc úrodě i klimatu. Farmáři zkoušejí metody, jak dostat uhlík do půdy |
Výkon ukončovaných parků bude chybět, nejspíš se pak budou stejně stavět znovu za pomoci dotací jinde. „Problematická je i skutečnost, že tyto elektrárny často přispívají nemalou částí do rozpočtů obcí. U stávajících elektráren by stát naopak měl dělat, co může, aby je udržel v provozu. Dnes víme, že mohou vyrábět energii klidně dalších 20 až 30 let,“ doplnil ředitel. Nové projekty na nejkvalitnější ornici se pak podle něj už prakticky nepřipravují, protože by nezískaly dotaci z modernizačního fondu.
Další zásadní změnou, kterou novela přináší, je to, že se krajinné prvky, jako stromořadí nebo mokřady, už nebudou muset vyjímat ze zemědělské půdy a půjdou na ně čerpat běžné zemědělské dotace na plochu. Podle ministerstva by také mohli zemědělci, kteří remízky ze zemědělské půdy už papírově odebrali, žádat o jejich zařazení zpět.
Stát chce také výrazně podpořit agrivoltaická zařízení, zatím ale pouze na vinicích, chmelnicích, v sadech a nad zeleninovými plochami. Podporovaná tak nebude výstavba těchto panelů ve výšce na trvalých travních porostech, tedy na loukách.
Co je agrivoltaikaKoncept pocházející z 80. let počítá s dvojím využitím pozemku. Primární je produkce potravin, doplňková pak výroba fotovoltaické energie. Na samotné půdě pracují zemědělci a jezdí na ní technika, nad ní jsou ve výši většinou 3,5 až pěti metrů umístěné horizontální nebo vertikální panely, mimo jiné podle typu plodin. Na půdě tak zabírají místo pouze podpěry. |
Podle výkonného ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka by se ještě mělo diskutovat o možnostech agrivoltaiky pro trvalé travní porosty. Na základě příkladů ze zahraničí očekává zájem od zelinářů. „Nad některými druhy zeleniny, jako je chřest, se panely v parných letech hodí,“ doplnil. Chřest se běžně zakrývá fólií, která je z jedné strany bílá a z druhé černá. Podle počasí se pak otáčí, aby pod ní buď bylo tepleji, nebo aby záření odrážela.
Státní aparát nyní práci na legislativě finišuje, v dubnu by měla jít novela zákona na jednání vlády, Hladík očekává víceméně hladký průchod parlamentem. Norma by pak měla začít platit od příštího roku. Podle Sedláka je tak prostor k diskusím ještě otevřený.
