Fakt, že přijetí zákona provázejí takové legislativní peripetie, podle Klause jen potvrzuje, že celá norma je sporná.
Zákon je samá evidence, tvrdí kritici
Novela upravuje například poskytování dotací a evidenci zemědělské půdy. Podle Klause ale také dává příliš velké pravomoci ministerstvu zemědělství a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu.
Zákon stanoví, že na jejich rozhodování o dotacích se nebude vztahovat správní řád. "To znamená, že by hospodařící zemědělci neměli možnost odvolání proti rozhodnutí státních úředníků," uvedl Klaus v dopise předsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi, ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil.
Kritici, mezi které patří především poslanci ODS, ale zákonu vyčítají jeho přílišnou byrokratičnost a fakt, že v podstatě všechno je třeba evidovat. To byl i jeden z důvodů prezidentova veta.
"Zemědělské firmy či fyzické osoby by podle tohoto zákona musely evidovat a státu vykazovat údaje, které stát na nic nemůže potřebovat. Získávání a sběr těchto údajů by zvýšily náklady na zemědělskou výrobu a tím snížily konkurenceschopnost našich zemědělců na domácím i zahraničním trhu," uvedl prezident.
Podle prezidenta je zákon neefektivní a je založen na zastaralém evropském systému politiky dotací a nadměrné regulace. "Tato zemědělská politika se neosvědčila a představuje neúměrné břemeno jak pro unijní rozpočet, tak pro rozpočty jednotlivých zemí," uzavřel Klaus.
Zákon se tedy znovu vrací poslancům, kteří o něm s definitivní platností rozhodnou.
Klaus dal letos veto osmkrát
Letos prezident vetoval již osmý zákon, což je největší počet v historii ČR. Předloni Klaus vrátil parlamentu čtyři normy, loni pět. Sněmovna pouze jednou Klausovo veto nepřehlasovala, v případě zákona o hluku letos v únoru, připomněla ČTK.
