Podle dřívějších odhadů budou investice vyplývající z nové legislativy v ČR stát do 300 miliard Kč. Na financování by se měl podílet i průmysl a stát. Povinnost se bude týkat aglomerací nad 150 tisíc obyvatel, v rizikových oblastech pak u čistíren pokrývajících oblast 10 tisíc obyvatel. Provozovatelé ještě nevědí, jaké technologie budou přesně využívat.
Ministr zemědělství Marek Výborný se zvyšování vodného a stočného v očekávání budoucích nutných projektů neobává, je podle něj dost času na přípravu.“U investic půjde o stovky miliard korun. Přesné vyčíslení bude záležet na tom, jak se daná směrnice přesně implementuje do české legislativy,“ vysvětlil MF DNES ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák.
Podle něj se tak musí počkat, až směrnici formálně odsouhlasí Rada EU, na podzim by pak měla vyjít v knihovně evropské legislativy. Členské státy pak budou mít necelé dva roky na překlopení novinky do svých zákonů.
Vodohospodáři hledají nové zdroje vody. Problémy porostou, je jich málo |
Že budou investiční výdaje nemalé, dokazuje i to, že ani Ústřední čistírna odpadních vod v Praze, která do roku 2030 projde rekonstrukcí, jež bude stát 6,5 miliardy korun, nebude po této přestavbě parametry směrnice splňovat. Bude tak muset linku na dočišťování dobudovat. Odhady nákladů nejsou u pražské sítě ještě vytvořené. „Musíme zjistit, který způsob bude nejvýhodnější. Teprve na základě testů se bude rozhodovat, jak bude vypadat vlastní stavba a technologie, která bude to kvartérní čištění realizovat,“ popisuje generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
Nejde tak podle něj ani určit, jestli nebude nutné k vyššímu zvyšování poplatků za vodu přistoupit. Podle něj se zatím očekává, že vodné a stočné bude v souladu s dlouhodobými investičními plány růst do dvou procent nad inflaci, pokud možno, aby se udrželo kolem 1,3 až 1,4 procenta výdajů městských domácností.
Podle ministra Výborného je ČR v rámci čištění vod ve srovnání s jinými státy napřed, pochvaluje také prodloužení termínů oproti původnímu návrhu Evropské komise, která počítala s lhůtami o několik let kratšími. „Původní návrh by znamenal obrovský problém pro všechny včetně hlavního města,“ podotýká. Na financování jak provozu, tak vybudování nových linek se bude podílet farmaceutický a kosmetický průmysl nejméně 80 procenty, část pak má na svá bedra převzít stát.
Znečištění z léčiv a kosmetiky
Podle Evropské komise totiž až 92 procent mikropolutantů pochází z léčiv a kosmetiky. Jak přesně se ale toto financování překlopí do české legislativy, je prozatím neznámé. Evropský parlament nepočítá s tím, že by musela kvůli novým nákladům zdražit léčiva či kosmetika, na úrovni EU je podle něj zvýšení nákladů nebo snížení zisků těchto firem zanedbatelné. Kromě toho směrnice zpřísňuje požadavky na tzv. terciární čištění, tedy snižování koncentrací fosforu a dusíku v odpadních vodách.
Cvičení v Praze simulovalo znečištění vody neznámou látkou, zasahovali i vojáci |
Obchodní a technický ředitel Veolie ČR Ondřej Beneš pak upozorňuje, že zvýšené požadavky ve směrnici ohledně lepší kvality vod jsou potřeba. „Jsme propojená společnost. Když nebudeme dostatečně čistit v Praze, tak jako občané EU jsme zodpovědní za to, že nebude úpravna v Drážďanech schopna vyčistit vodu na pitnou pro naše spoluobčany německé,“ sdělil.
Investice vycházející ze směrnice budou pak nutné i na venkově. Novinka předpokládá, že do roku 2035 budou města a aglomerace nad tisíc obyvatel vypouštět vodu po tzv. sekundárním čištění, tedy po odstranění biologicky rozložitelných látek. Dříve muselo jít o dvojnásobně obydlené aglomerace.
