Vládní koalice se v boji s děravým rozpočtem a zděděnými dluhy kloní stále více na stranu vyšších státních příjmů.
Někteří ekonomové to považují za nebezpečné kvůli tomu, že každá koruna, navíc vytažená z kapes lidí a firem, může zbrzdit ekonomický růst. Lidé prostě začnou více šetřit, což hospodářství nesvědčí. Obzvlášť v aktuální situaci, kdy oživení táhne hlavně poptávka ze zahraničí a spotřeba obyvatel neroste.
MF DNES proto spočítala, jak by se současné záměry vlády a částečně zděděné problémy s obří podporou solární elektřiny v příštím roce měly projevit na rozpočtech domácností - pokud by zvažované změny platily od Nového roku a byly schváleny v současné podobě.
Co nejvíc sníží příjmyVyšší daň z příjmů - o šest miliard sníží čisté příjmy nižší sleva na poplatníka, o půl miliardy nižší sleva na dítě, až o tři miliardy zdanění výsluh, o stovky milionů rušení výjimek. Až tři miliardy by stálo zrušení odpočtů úroků u hypoték. Vyšší DPH - až třináct miliard může přinést zvýšení z 10 na 12 procent. "Solární" daň - příspěvek na obnovitelné zdroje. Počítáme, že se zvýší o 450 Kč za 1 MWh. Na lidi připadá 8 z až 30 miliard této daně. Snížení platů - až o 10 procent mohou klesnout platy ve veřejné správě, tedy o osm miliard. |
Zahrnutý je kromě nižší slevy na dani z příjmu také růst nižší sazby DPH z 10 na 12 procent, vyšší účet za elektřinu kvůli podpoře solární energetiky, konec daňových úlev na hypotéky nebo snížení platů státním zaměstnancům. Přepočteno na jednoho obyvatele Česka včetně dětí, přijde každý zhruba o 4 000 korun. Z hlediska podílu výpadku příjmů na celkových finančních možnostech se to nejcitelněji dotkne rodin státních zaměstnanců a nízkopříjmových skupin.
"O tom, zda a jak šetření vlády zabrzdí ekonomiku, rozhoduje struktura vládních škrtů respektive snahy o navýšení příjmů. Před oznámením o zavedení povodňové daně převažovaly v návrhu rozpočtu na příští rok nižší výdaje, což jsme hodnotili pozitivně," uvedl hlavní ekonom České spořitelna David Navrátil.
Zároveň upozorňuje na to, že v ekonomikách, které měly snížení deficitu státního rozpočtu postavené hlavně na vyšších příjmech, nakonec došlo ke snížení hospodářského růstu. Vládní "šrouby" se prostě utáhly příliš a ekonomické oživení bylo zadušeno. Analytici spořitelny odhadují, že příští rok zmizí z ekonomiky kvůli vládním zásahům až 65 miliard korun, což obnáší 1,5 procenta HDP. Přesto čekají, že v příštím roce české hospodářství vyroste o 1,7 procenta.
Ekonomy a voliče koalice v pondělí zaskočila zprávou o "povodňové" stokoruně, tedy snížení slevy na poplatníka o 100 korun za měsíc (1 200 ročně). Je to poprvé, co se koalice rozhodla sáhnout na přímé daně, což jsou ty, které zdaňují příjmy lidí. Tím mimo jiné snižují motivaci k práci a znevýhodňují Česko v očích zahraničních investorů.
Dosud totiž zejména ODS a TOP 09 ujišťovaly, že přímé daně neporostou. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a premiér Petr Nečas (ODS) teď shodně říkají, že tento příjem státního rozpočtu bude používán výhradně na likvidaci povodňových škod.
Návrh byl připraven ještě v době, kdy nad Libereckem nebylo po povodňových mracích ani stopy a důvodem bylo prosté navýšení státních příjmů.
"Kdyby ty peníze nebyly na povodně, Věci veřejné by nesouhlasily, protože by to bylo nad rámec koaliční smlouvy," řekl včera šéf VV Radek John. Poprvé se o Kalouskově plánu prý dozvěděl až na pondělním jednání vlády. "Je možné, že to vymyslel už dřív, když jsme dali více než tři miliardy na moravské povodně," dodal John. Ministři teď slibují, že hlavní reformy, které by měly přinést osekání státních výdajů, přijdou až příští rok, protože letos by se nestihly.
