Průmysl vyrábějící větrnou energii se dynamicky rozvíjí. Pouze v roce 2022 bylo celosvětově instalováno zhruba 78 gigawattů větrné kapacity, což by stačilo k napájení asi sedmnácti milionů amerických domácností po dobu jednoho roku. Do konce tohoto desetiletí by mělo být postaveno nejméně dalších 1000 gigawattů větrných farem různě po světě.
Kvůli novým větrníkům se však vyrábí i více lopatek, jenž představují problém. Jsou vyrobeny především ze skleněných vláken, neobsahují kovy a ani minerály, které by bylo možné znovu použít. Navíc jsou potaženy epoxidovými pryskyřicemi, kvůli čemu je obzvláště obtížné je rozdrtit. V důsledku toho je většina vysloužilých lopatek turbín spálena nebo končí na skládkách.
Evropská unie urychlí výstavbu větrníků, jejich počet se bude násobit i v Česku |
Největší světoví výrobci turbín sice usilují o vytvoření recyklovatelných lopatek, nicméně zdokonalení této technologie a její implementace bude podle odborníků trvat roky. Navíc turbíny instalované v raných zařízeních se blíží ke konci své životnosti. Pouze v Evropě bude podle některých odhadů do roku 2025 každoročně vyřazeno zhruba 25 000 metrických tun lopatek větrných turbín. Ve Spojených státech je každý rok vyřazeno až devět tisíc zařízení, do roku 2040 se tento počet má zvýšit na dvacet tisíc ročně. Co do materiálu to představuje kumulativní hmotnost přes dva miliony tun.
Nejproblematičtějším dílem jsou z hlediska recyklace nebo dalšího využití listy rotoru, jako křídla a lopatky tvořené kompozity většinou na bázi sklolaminátu, nověji u delších listů s kevlarovým dříkem. Vzhledem k vývoji účinnějších profilů s prvky pro omezení hlučnosti už nejsou listy demontovaných elektráren pro původní účel repasovatelné a použitelné.
Ve Spojených státech, Kanadě i některých evropských zemích však v posledních letech vznikají projekty, které nerecyklovatelné části vysloužilých větrníků dokázaly využít pro nové účely. Agentura Bloomberg uvádí několik příkladů firem, jejichž zakladatelé spojuje jedno: snaží se o to, aby obnovitelná energie neprodukovala další odpad, jenž by zatěžovat životní prostředí.
„Odkládáme likvidaci,“ říká Angela Nagle, bývalá inženýrka Intelu, která v roce 2022 spoluzaložila irskou společnost BladeBridge s cílem přeměnit vyřazené lopatky turbíny na lávky pro pěší. Ačkoli i tyto mosty nakonec také dosáhnou konce svého životního cyklu, Nagle říká, že tímto způsobem přidá lopatkám čas navíc. „Je to oddalování problému, abychom viděli, jestli někdo jiný přijde s řešením pro třetí život,“ říká.
Hřiště s minimální uhlíkovou stopou
Firma BladeBridge je jednou ze společností, které lopatky bývalých větrných turbín využívají. Další z nich vyrábí například lavičky do parků, nebo stojany na kola.
Když Rotterdamská nadace Kinderparadijs Meidoorn potřebovala v roce 2006 uvést do provozu nové hřiště, obrátila se na architektonickou firmu Superuse Studios známou využíváním již použitých materiálů. Partnerství vyústilo v jeden z prvních projektů přeměny větrných turbín na světě.
Hřiště podobné bludišti, vytvořené s pěti vyřazenými lopatkami turbíny, bylo dokončeno v roce 2008 v zahradě Kinderparadijs Meidoorn. Děti mohou vylézt na věže vyrobené z čepelí a prolézt tunelem, který byl kdysi 25metrovou čepelí. „Zhruba patnáct let po otevření je hřiště stále ve velmi dobrém stavu,“ říká Jos de Krieger, partner společnosti Superuse, který projekt nedávno navštívil.
Krieger říká, že hřiště nabízí dvojí výhody: udržuje lopatky turbín mimo skládky nebo spalovny a poskytuje část infrastruktury šetrné k životnímu prostředí. Uhlíková stopa při výstavbě hřiště s turbínovými lopatkami v Superuse byla podle hodnocení třetí strany zhruba o 90 procent menší, než by byla u srovnatelného vybavení vyrobeného ze dřeva a oceli.
Turbínové mosty v Irsku
Irsko je globálním lídrem co do využívání větrné energie. Země budovala pobřežní větrné farmy již v roce 1992, jeho momentální kapacita je 4 500 megawattů. To je také důvod, proč se očekává, že Irsko v příštích desetiletích zažije vlnu vyřazování větrných turbín. Vzhledem k tomu, že vláda zvyšuje úsilí, aby lopatky neskončily na skládkách, budou muset majitelé větrných farem uvažovat o ekologičtějších možnostech nakládání s odpady.
Za městem Cork lze najít takový příklad. Je jím pět a půl metrů dlouhý most pro pěší. Firma BladeBridge jej postavila pomocí dvou vysloužilých turbínových lopatek, z nichž vznikly boční nosníky, které by byly jinak vyrobeny z oceli, stejně jako několik dalších konstrukčních částí mostu.
Most je součástí nové cyklistické trasy, jedné z mnoha v Irsku. BladeBridge odhaduje, že snížením používání oceli jsou emise projektu o sedmnáct procent nižší než u konvenčních lávek pro pěší dosahující průměrné šedesátileté životnosti. Startup staví další dva lopatkové mosty na oblíbené turistické stezce a předpokládá, že oba dokončí letos.
Přístřešek na kola v Dánsku
Na hlavním parkovišti v přístavu Aalborg v Dánsku stojí přístřešek pro kola, jehož jedinečný tvar poskytuje střechu, která chrání kola a jezdce před deštěm a větrem. „Přístřešek, který měl povzbudit více zaměstnanců k využívání kola jako dopravního prostředku, byl koncipován jako alternativa k typicky nudným návrhům kolárny,“ uvedl Brian Dalby Rasmussen, koordinátor životního prostředí v přístavu pro agenturu Bloomberg.
Rasmussen se inspiroval významem přístavu Aalborg jako důležitého místa větrného průmyslu v Dánsku a nedaleký závod na výrobu turbín vlastněný společností Siemens Gamesa souhlasil s darováním části vyřazené lopatky pro tento projekt.
Realizace však neprobíhala zcela hladce. Design a výpočty byly bez údajů nebo výkresů čepele složité, a proto Rasmussen, původním povoláním stavební inženýr, postavil první zmenšený model doma z lepenky a dřeva. Konstrukce přístřešku vyžadovala spoustu pokusů a omylů a manipulace s třítunovým kusem skleněného vlákna představovala pro stavitele, kováře a inženýry také velkou výzvu.
Přístřešek byl nakonec zprovozněn koncem roku 2019, více než rok poté, co Rasmussen postavil první prototyp. Jeho přijetí veřejností však bylo vesměs pozitivní. Rasmussen doufá, že se tímto přístupem inspiruje více firem. „Lopatka větrné turbíny je téměř nezničitelná,“ dodává.
Turbínové lavičky v americkém parku
Krásný design je jednou z prvních věcí, které si návštěvníci všimnou na lavičkách na dětském hřišti Every Child’s Playground v Avonu, ve státě Ohio. Jejich skořápky ve tvaru kapek namalované místními umělci vyrábí startup Canvus z Ohia z vyřazených lopatek větrných turbín.
Firma nabízí jedenáct produktů, které mohou vyrábět ve velkém. „Řemeslníci z Canvusu dali několika stovkám čepelí druhý život,“ říká spoluzakladatel Parker Kowalski.
Zákazníci společnosti jsou většinou firemní klienti, kteří zakoupené lavičky a květináče darují k používání na veřejném prostranství. Jejich ceny se pohybují od zhruba 3 500 do 9 500 dolarů. „Od zahájení komerční výroby v červnu Canvus prodal více než tři sta produktů, které byly instalovány na desítkách míst v USA,“ dodává Kowalski.
