„Jsme ve fázi, kdy záměr o rozšíření připravujeme. Diskutujeme ho s místními, městem i komunitou. Chtěli bychom park rozšířit o dvanáct, možná patnáct megawattů. Tedy zhruba o polovinu výkonu, který je tu dnes instalovaný,“ informoval Marek Lang, člen správní rady JRD Group, která větrný park ve Václavicích provozuje.
Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka věří, že odpůrců větrných věží je v současnosti méně než na začátku, kdy si nikdo neuměl představit, co místním přinesou. Podle něj panovaly obavy jednak o ráz krajiny, o dopad na zvířata a lidé se obávali i negativního vlivu na jejich zdraví.
„To se, předpokládám, podařilo vyvrátit. Pochybnosti byly a stále jsou. Podle některých to stále hyzdí krajinu. Ti by si ale měli připustit, že pokud se nebudou podobná opatření stavět, tak se může stát, že Česká republika jednou bude bez elektřiny,“ varoval Horinka.
Podle smlouvy má Hrádek nárok na finanční kompenzaci po dobu, kdy věže na území částí Václavice a Uhelná budou stát. Ročně na nich získává kolem dvou milionů korun. Ty převádí na speciální účet na rozvoj zmíněných okrajových částí, kde se za ně staví například turistická infrastruktura či dětská hřiště. „Investor říká, že při správné údržbě tady rozhodně třicet roků vydrží,“ dodal s odkazem na životnost věží.
Technik Marek Zikmund spravuje zdejší osmdesátimetrové turbíny zhruba čtyři roky. Některé úkony mu prý ale nepřísluší. Nemůže se pouštět třeba do oprav listů rotoru, které měří téměř 50 metrů a ne náhodou připomínají křídla letadla.
„Jsou věci, které výrobce nenechá vlastníka elektráren dělat, a udržuje si je sám. Je to jeho know-how a nikoho jiného do toho nepustí,“ vysvětlil s pohledem upřeným na líně se pohybující list rotoru. „Mají podobné vlastnosti jako křídla letadel – odolávají stejně tak větru, námraze, dešti i bleskům,“ doplnil.
Blesky v těchto výškách nejsou vůbec neobvyklé. Při těch technik ale na věži být nesmí. „Když vidím, že se zhoršuje počasí, musím práci přerušit a odejít, protože bych mohl přijít k úhoně,“ vysvětlil Zikmund.
Zóny zkrátí vyřizování povolení
Ministr životního prostředí Petr Hladík shrnul, že větrné elektrárny v Česku mají dnes celkový výkon 340 megawattů. Což je podle něj velmi málo. Navíc za poslední tři roky v ČR nevyrostla žádná větrná elektrárna. Může za to pomalý rozvoj větrné energetiky a složité zdlouhavé povolovací procesy, které se leckdy protáhnou až na deset let. Zásadní změny mají přinést takzvané akcelerační zóny, které zkrátí vyřizování povolení na jeden až dva roky.
„V nich půjde získat potřebná razítka a povolení výstavby větrné turbíny rychleji. Naším cílem je nabídnout českým spotřebitelům cenově dostupnou a bezpečnou energii bez stopy kouře. Postupně tak povedu s kraji debatu o možnostech vzniku akceleračních zón,“ sdělil Hladík.
Ty by měly vzniknout ve všech krajích, v Libereckém třeba na Frýdlantsku nebo v Brništi na Českolipsku, kde nyní probíhá anketa mezi obyvateli.
„V tuto chvíli jsou dveře pro spolupráci otevřené všem zájemcům o výstavbu větrného parku u nás. Kdo nabídne obci nejlepší podmínky spolupráce, zvítězí. Měli bychom rádi jasno do konce roku,“ řekl starosta Brniště Michal Vinš.
Podle ministra Hladíka rozvoj větrné energeticky v Česku dosud stagnoval.„Mým cílem je najít takovou cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren, která bude respektovat jak energetické potřeby státu, tak i zájmy místních obyvatel,“ poznamenal s tím, že by rozvoj obnovitelných zdrojů energie neměl být ani ve střetu s ochranou přírody.
