Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová | foto: Michal Růžička, MAFRA

Zákon dá ministrům nástroje k čistce výzkumných ústavů

  • 14
Senátem prošel v minulém týdnu takzvaný konsolidační balíček. Jenom málokdo si ale všiml, že jeho součástí je také novela zákona o veřejných výzkumných institucích (VVI).Ta nově dává zřizovatelům těchto institucí, což jsou typicky ministerstva, právo jmenovat a odvolávat ředitele na základě pouhého projednání s radou dané instituce.

Dosud musela dát rada na odvolání návrh a jmenování navrhnout. Zákon má také nově dát zřizovatelům možnost rušit nebo slučovat jednotlivé ústavy. Nyní mohl tuto možnost využít stát také pouze na návrh samotné rady ústavu či s jejím souhlasem.

Například ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již nyní objíždí jednotlivé instituce, které pod jeho úřad patří, a řeší, zda by nebylo třeba fungování některých omezit.

Co jsou veřejné výzkumné instituce (VVI)

VVI, tedy veřejné výzkumné instituce, jsou ústavy, které zřídil stát a jsou součástí vládních institucí. Hospodaří s penězi z vlastní činnosti, s dotacemi a část peněz můžou získat v rámci projektů od soukromých subjektů. Jenom pod ministerstvem zemědělství je jich sedm, kromě Výzkumného ústavu rostlinné výroby ještě například Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy nebo Výzkumný ústav veterinárního lékařství.

„Ministr Marek Výborný aktuálně osobně navštěvuje všechny VVI, aby se blíže seznámil s fungováním a zaměřením výzkumu jednotlivých veřejných výzkumných institucí resortu. Případná redukce počtu VVI je podmíněna analýzou jejich fungování a také vyhodnocením současného stavu,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Šance pro developery

Podle informací MF DNES se ale již na jeho návštěvě hovořilo o možném zbavení se Výzkumné stanice vinařské na Karlštejně, která byla založena před více než sto lety a spadá pod Výzkumný ústav rostlinné výroby. Desítky hektarů pozemků pod samotným ústavem ležícím na kraji Prahy jsou v dlouhodobém hledáčku developerů. Taková rozhodnutí by ale přesto musely schválit vnitřní orgány ústavu.

„Platností novely zákona nevzniká pro zřizovatele kompetence zasahovat do vnitřní struktury organizace a například rušit pobočky nebo výzkumné týmy. Tyto kompetence zůstávají v rukou ředitele instituce, potažmo orgánů určujících směr výzkumu příslušné organizace,“ doplňuje mluvčí Bílý.

Výborný chce proti cenám potravin nasadit aplikaci. Obchodníci jsou proti

Právě ředitel ale bude moci být nově odvolán, pokud novelu zákona podepíše prezident, ministerstvem, a to bez návrhu odborné rady ústavu. Novelu předložila jako pozměňovací poslanecký návrh ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

V mnoha bodech je ale podobná návrhu, který podporoval už před lety ještě jako tehdejší ministr zemědělství současný vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela tak neprošla standardním připomínkovým řízením. Langšádlová už dříve uvedla, že zákon projednala se zřizovateli ústavů, tedy právě s ministerstvy, nikoliv se zástupci samotných ústavů. „Cílem novely je posílení navázání činnosti příslušné veřejné výzkumné instituce na výzkumné potřeby svého zřizovatele,“ uvedla k novele ministryně.

Akademici nesouhlasí

Proti těmto změnám, ale i menšímu financování vědy, vystoupil v létě spolek Fórum Věda žije!. Fyzik a předseda spolku Michael Komm nyní MF DNES sdělil, že v původním návrhu chtěl stát ještě více zasahovat i do fungování Akademie věd. „Osud ředitelů VVI bude záviset na podpisu někoho z ministerstva. Výrazně to poškodí jejich autonomii. Už teď jsme měli signály, že když VVI publikovaly výsledky, které nebyly politické reprezentaci po chuti, setkávaly se s nátlakem, aby k publikacím nedocházelo,“ dodal.

Růže v sirupu a zmatené mandelinky. Kde pomáhá zemědělský výzkum?

Potravinářská komora ČR uvádí, že je potřeba, aby byla činnost výzkumných ústavů co nejefektivnější. „Podporujeme přenášení vědeckých poznatků do praxe, zejména projekty spolupráce mezi výzkumníky a podnikateli. Případnou reorganizaci nebo slučování veřejných výzkumných institucí je však potřeba pečlivě rozmyslet. Pokud by došlo k neuváženému rušení ústavů či jejich organizačních složek, bude v budoucnu velmi obtížné jejich činnost obnovit nebo na ni navázat,“ sdělila MF DNES mluvčí komory Helena Kavanová.

Z toho obecně panují obavy. Podle argumentace vědců se návrh zákona neopírá o jakoukoliv analýzu činností a výsledků jednotlivých výzkumných ústavů. Řada z nich dosahuje podle platné metodiky nejlepších hodnocení a pokud se objevují názory na potřebu zrušení či sloučení některých organizací, jsou spíš hodnocením subjektivním.