"Purpuru mám rád, hraje se už půl století. Když jsme ji tehdy v létě psali s Jiřím Šlitrem, na ekonomickou stránku věci jsme vůbec nemysleli. Ale byli jsme už tehdy příjemně překvapeni," říká zakladatel divadla Semafor Jiří Suchý.
Z jediné písničky se však celý rok žít nedá - nejúspěšnější skladby vydělají autorům maximálně několik tisíc korun ročně.
"Odměna za minutu vysílání v rádiu je zhruba padesát haléřů až koruna," říká Jana Bärová, šéfka Ochranného svazu autorského OSA, který vybírá od rádií, televizí či hypermarketů poplatky za pouštění hudebních skladeb.
Celkem ročně vybere pro autory hudby přes půl miliardy korun, další stovky milionů vybere organizace zastupující zpěváky a vydavatele. Ti nejhranější získají z autorských poplatků přes milion korun ročně. OSA takových umělců loni registrovala jedenadvacet.
"Mě Vánoce naštěstí neživí," říká jeden z nejúspěšnějších českých skladatelů, Karel Svoboda, který čtvrtek trávil ve studiu natáčením hudby pro osm pohádek určených pro německou televizi.
Podle něj je celý hudební průmysl v Česku v útlumu a odměny pro skladatele a textaře hudby směšně nízké. "Za reprízu celého seriálu Humberto dostanete v Česku od televize osm set korun, v Německu dvacet až třicet tisíc eur," srovnává Svoboda, který složil i hudbu pro Tři oříšky pro Popelku.
Svoboda, který je jedním z dvorních skladatelů Karla Gotta, se nyní podle svých slov skládání vánočních písniček programově vyhýbá. V Česku však patří spíše k výjimkám, protože Vánoce v posledních letech zachraňují tržby hudebním vydavatelům.
"Od konce října do předvánočního období mají čtyřicet až padesát procent ročních tržeb," říká Pavel Bodiš z české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu IFPI.
Ve stejném období se proto vrhají na trh novinky a vánoční šlágry. "Vánoční desky se začínají prodávat obvykle po desátém prosinci, kdy někteří lidé nevědí, co koupit, a sáhnou po osvědčených titulech," říká hudební publicista Josef Vlček.
Osvědčenou prodejní taktiku proto vyzkouší podle Vlčka každý zpěvák, který je v byznysu šest sedm let. "Během této doby vydá každý alespoň jedno vánoční album, někteří, jako třeba Gott, mají podobná alba i tři nebo čtyři," vysvětluje hudební publicista.
Přesto počet prodaných CD neustále klesá. Podle údajů české pobočky IFPI se propadl prodej o 2,5 milionu kusů na necelé čtyři miliony disků a kazet loni. Češi za ně dříve utráceli přes miliardu korun ročně, nyní to je necelých sedm set milionů.
"Všichni doufáme, že se to zlomí. Ale teď je ještě brzy říct, že to bude letos," říká Pavel Bodiš z IFPI. Podle Karla Svobody za to mohou příliš vysoké ceny především zahraničních disků, ale také nástup internetu. "Já si nic v obchodech kupovat nemusím. Když něco chci, koupím si skladby, které chci, na internetu a mám je v počítači," říká skladatel.
