Živnostenské Spořitelní a Úvěrní Družstvo například přes svou dceřinou společnost koupilo banku v Lotyšsku, aniž k tomu mělo svolení tamní centrální banky. "Podali jsme zatím sedm trestních oznámení," řekl nucený správce této kampeličky Pavel Balák.
V kampeličkách pod nucenou správou je nyní zmrazeno sedm miliard korun.
Záložny nemusely ztratit tolik miliard
Šéfové kampeliček a jejich dceřiných společností, z kterých se ztratily miliardy korun členských vkladů, měli donedávna příliš volnosti při provádění nestandardních operací. "Úřad pro dohled nad družstevními záložnami nepracoval dobře. Kroky, které přišly po výměně jeho šéfa, měly přijít dříve, protože v řadě případů byly k dispozici informace opravňující zasáhnout. Ztrátám se asi zamezit nedalo, ale nemuselo uniknout tolik peněz," soudí mluvčí ministra financí Libor Vacek.
Petr Riesel, který je jedním z postižených členů kampeliček, soudí, že záložny využily a zneužily širokých mantinelů pro podnikání a úřad byl pasivní a nefunkční. Někteří odborníci v této souvislosti poukazují na fakt, že určitá pasivita úřadu mohla být ovlivněna tím, že jeho provoz financují kampeličky. Vlna nucených správ přišla až loni na podzim, kdy ministr financí Pavel Mertlík jmenoval do čela úřadu Iva Vrzala. Před Mertlíkem nesli odpovědnost za jmenování šéfa úřadu ministři Ivo Svoboda, Ivan Pilip a Ivan Kočárník.
Z 80 aktivních kampeliček jich je sedm v nucené správě a u dalších čtyř trvá omezení činnosti. Zhruba z 11 miliard vkladů však kampeličky ve "zvláštním režimu" blokují téměř devět miliard korun, které reprezentují více než 80 procent všech lidí, kteří svěřili do kampeliček peníze.
Nucení správci, kteří hledají odpověď na otázku, kam peníze zmizely, se potýkají s řadou překážek. Kromě špatně vedeného účetnictví a spletitých vazeb mezi kampeličkami a jejich dceřinými společnostmi musí čelit i fyzickým výhrůžkám. "Když vám někdo vyhrožuje po telefonu, nemáte vždy nahrávání při ruce. Těžko se to dokazuje. Snažíme se odpovědnost rozkládat mezi více pracovníků, aby se nepřátelský tlak nemohl soustředit na jednu osobu," řekl Ivo Vrzal, šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Nejčastějšími "prohřešky" kampeliček, které se dostaly do nucené správy, jsou nedostatek hotovosti na výplatu vkladů, poskytování peněz v rozporu se zákonem či stanovami záložny, nestandardní operace přes dceřiné společnosti. "Kampelička či její dcera například prodala pozemek v hodnotě desítek či stovek milionů s odloženou splatností pět let a pozemek se převedl v katastru nemovitostí," uvedl Vrzal. Kampeličky nabízely i vysoké úrokové sazby, které pak nebyly schopny platit. "Nabídka úroků kolem 20 procent ročně znamená zhodnotit svěřené peníze ještě více. Jinak jsou úroky na dříve přijaté vklady vypláceny pouze z nově přijímaných vkladů a vedení vtahuje členy do obdoby pyramidové hry či principu ´letadla´," soudí Jiří Mataj z České národní banky.
Situací v sektoru je zaskočen i Richard Mandelík z České asociace záložen, který je jedním z duchovních otců současného zákona o kampeličkách. "Obchody, které v kampeličkách odhalují nucení správci, jsou jednoznačně nežádoucí.
Družstevní záložna PRIA, kterou řídil František Zoubek, odkoupila například dluh firmy LVP, jež patřila Zoubkovi, a hrozil jí konkurs. Třicetimilionový dluh koupila podle Zoubka PRIA za desetinu, ale současně prý získala zajímavý majetek. Bez ochoty sdělit bližší podrobnosti Zoubek tvrdí, že jde o 530 tisíc metrů čtverečních pozemků v Praze u Průhonic.
Činností představenstev záložen, které skončily v nucené správě, se zabývá i policie. "Myslím, že není záložna v nucené správě, u níž bychom nepodávali trestní oznámení," řekl Vrzal s tím, že některé osoby již byly vzaty do vazby. Tento týden se podle informací z policejních kruhů konal seminář o nových formách hospodářské kriminality, jehož obsahem byly i problémy kampeliček.
Šance členů záložen v nucených správách, že se v plné míře dostanou ke svým penězům, jsou malé. "V některých případech se může dojít k nějaké formě postupné uhrazovací povinnosti, ale v případech, kde ztráty přesahují padesát procent vkladů, bude zřejmě jedinou možností konkurs," soudí Vrzal. Po konkursu přitom v České republice dostanou věřitelé obvykle od pěti do dvaceti procent svých pohledávek.
Připravovaná novela zákona by měla široké spektrum aktivit kampeliček omezit. "Novela má přinést povinné licencování kampeliček, upravit pravidla bezpečného podnikání, zavést prověřování odborné způsobilosti vedoucích pracovníků záložen a podobně," řekl Mandelík.
Zatím není zcela jasné, zda část odpovědnosti, ať už přes udělování licencí či jmenování šéfa úřadu pro dohled, nepřejde na Českou národní banku. "Je to svérázná satisfakce za dosavadní činnost bankovního dohledu. Uznání toho, že pokud někdo v této zemi provádí důsledný dohled a systematicky čistí sektor od těch, kdo nevyhoví přísným pravidlům obezřetného podnikání, je to ČNB. Na druhou stranu předat kompetence nad kriticky rozkolísaným sektorem vtahuje centrální banku hluboko do problému, na jehož vzniku nemá nejmenší podíl," soudí Jiří Mataj z České národní banky.
