Od počátku roku už centrální banka zvýšila základní úrok, na který čekají banky, čtyřikrát. Naposledy včera o čtvrt procenta - na 3,5 procenta.
Banky reagovaly na minulá zvýšení tak, že úvěry zdražovaly více, než kolik domácnostem přidávaly na úročení vkladů. V obou případech však méně, než kolik od počátku roku zvedla sazby ČNB.
Například u netermínovaných účtů domácnostem, což jsou nejrůznější běžné či sporožirové účty, se úročení od ledna do září zvedlo z 0,4 pouze na 0,47 procenta. Úplně stejně vzrostlo v průměru úročení všech možných vkladů domácností včetně těch dlouhodoběji spořících, a to na 1,07 procenta.
Ze všech účtů banky nejvíce přilepšovaly na spořících se splatností do jednoho roku. Ani jejich nynější úrok 2,5 procenta však nevyrovná růst cen zboží a služeb. I lidé, kteří si ukládají peníze na tyto účty a nesahají na ně, tak výrazně kvůli rostoucí inflaci prodělávají.
Úroky na hypotéky se oproti tomu v průměru zvedly podle statistik ČNB ze 4,5 na pět procent. Nejvíce, o celé procento, přitom vzrostlo úročení u hypoték sjednaných s pevným úrokem na jeden rok.
Banky po včerejší akci ČNB říkají, že zvedat budou jak úroky u úvěrů, tak u vkladů."„Pokud zareagujeme, tak s největší pravděpodobností na straně aktiv i pasiv,“ říká Kristýna Havligerová za Českou spořitelnu. Podobně uvažuje i Komerční banka.
Hypotéční banka teď reagovat nebude s tím, že úroky měnili v půlce listopadu. Raiffesenbank podle Tomáše Kofroně bude také vyčkávat, a pokud zdraží, tak hlavně hypotéky s kratší splatností na jeden a tři roky.
