Úroky nejsou všechno

- Člověk nemůže mít všechno. Zvláště ve světě financí. Šance na vysoké zhodnocení peněz bývá vykoupena velkým rizikem ztráty a je jedno, zda jde o známý fond, či malou záložnu. Příklady ukazují, že ne všichni to už pochopili. Příběhy lidí, kteří vložili peníze do fondů ČNIS, po jejich pádu začali spořit u nyní zkrachovalé firmy Wall Street a teď čekají, kdy jim Fond pojištění vkladů dá náhrady za jejich úspory v Moravia Bance, jsou smutné. Svědčí však o jednom ani chybami se mnozí neučí.

Stačí přitažlivá reklama v televizi a novinách a všechna předsevzetí o opatrnosti jsou ty tam. Ale na co by měl být člověk více opatrný než na zdraví a vlastní peníze! Lidé většinou nedokážou zhodnotit úspory sami, musí se spolehnout na někoho cizího zaměstnance bank, fondů nebo třeba kampeliček. Každý, kdo jim peníze svěří, měl by být přesvědčen o jejich poctivosti a snaze zhodnotit jeho úspory co nejlépe. To nezaručí známá tvář v reklamě ani návnada v podobě vysokých úroků. Někdo hoví ekonomice více, někdo méně. Je navíc mnohdy těžké poznat, jaké je u té které společnosti riziko, že svým závazkům nedostojí, ať už kvůli nepoctivosti, nebo špatnému investování svěřených peněz. Ale základním pravidlem každého, kdo chce někam dát úspory, je heslo připomínající základní leninskou tezi: ptát se, ptát se, ptát se. Jak dosáhnete slibovaných úroků? Kam moje peníze investujete a s jakým rizikem? Jak vaše firma hospodaří? Jací lidé jsou v jejím vedení? Co se stane, když vaše společnost zkrachuje? Sliby se mají plnit o Vánocích, zpívá se v jedné písni. To není pravda. Mají se plnit vždy a hlavně - musí být splnitelné.