V základních ekonomických ukazatelích je na tom "nová" EU hůře než Amerika.
Polepšila si jen v počtu obyvatel, kterých má nyní 455 milionů, tedy asi o třetinu více než Spojené státy. Stoupl také celkový výkon hospodářství vyjádřený jako hrubý domácí produkt (HDP), jenž se zvýšil z 9,1 na 9,6 bilionu eur.
Spojené státy však mají s 11 biliony stále náskok. Když se porovná HDP na obyvatele, je náskok Američanů ještě vyšší. Vezmeme-li HDP na hlavu v patnáctičlenné unii jako sto procent, činí výkon americké ekonomiky 137 procent jejího výkonu.
V případě rozšířené, pětadvacetičlenné EU došlo k poklesu HDP na hlavu o devět procent. Tak je tomu i u většiny dalších ukazatelů, které se při započítání nových členů zhoršily. Jako třeba u nezaměstnanosti, jejíž celkový průměr vzrostl z osmi na devět procent práceschopného obyvatelstva.
Zhoršují se i další statistické ukazatele. Klesl počet automobilů na sto obyvatel ze 49 na 46. V Americe na každých sto lidí připadá 75 aut. Více než dvojnásobně mají na sto obyvatel Američané také osobních počítačů a uživatelů internetu.
Proč tedy Evropa své rozšíření tolik slaví, když se její pozice oproti USA spíše zhoršila? Jde o potenciál, který je sjednocená Evropa schopna z ekonomického pohledu nabídnout. Vznikne obrovský trh, kde by se mělo více dařit obchodu.
Ekonomický růst EU by se tak měl časem zrychlit a náskok Ameriky možná začne snižovat. Tak by to mělo alespoň teoreticky platit. "Nové země by do trochu zpohodlnělé Evropy mohly přinést svěží vítr. A i když alespoň ze začátku náskok Ameriky spíše vzrostl, mohlo by se zde uplatnit heslo: Co tě nezabije, to tě posílí," domnívá se Petr Zahradník, manažer kanceláře České spořitelny v EU.
Co se týče snižování náskoku, který Spojené státy na Evropu mají, je však Zahradník zatím skeptický.
"Problém je v tom, že ani Američané nespí. A například růst jejich ekonomiky je mnohem dynamičtější, než je tomu u hlavních tahounů Evropy, tedy v Německu a Francii. To samé platí i pro daňové zatížení, které je v Evropě v průměru vyšší. Navíc Spojené státy nejsou vpředu, jen co se týče kvalitativních ekonomických kritérií. Svědčí o tom i postoj například vědců a výzkumníků, kteří z Evropy stále do USA odcházejí. A tedy i potenciál Ameriky z pohledu budoucích objevů a jejich využití v praxi je zatím lepší," dodává Zahradník.
