Šéf Ostravsko-karvinských dolů Viktor Koláček je podle lidí, kteří s ním přišli do styku, o stupínek temperamentnější než jeho kolega Petr Otava, šéf největšího tuzemského obchodníka se surovinami, firmy Metalimex.
Vlastní skupinu, do které kromě dolů ostravských patří ještě kladenské, které však směřují k útlumu. Nejen černé uhlí a obchod se surovinami však živí oba podnikatele.
Loni ovládli Kovohutě Břidličná, předního výrobce hliníkových fólií, a již několik let mají třetinový podíl v hnědouhelné těžební firmě Sokolovská uhelná. Před několika týdny se dohodli se správcem zkrachovalých válcoven trub Chomutov a provozují tuto firmu, kterou do kolen spolu s dalšími menšími českými ocelárnami poslal podnikatel Zdeněk Zemek.
Podobně vyrábějí i v dalších železárnách ve Veselí. Sečteno a podtrženo. Koláček s Otavou dělají byznys s ročními tržbami okolo čtyřiceti pěti miliard korun. Dávají práci 35 tisícům lidí, z toho necelých dvacet tisíc pracovníků dělá v OKD. To je řadí k největším soukromým skupinám v zemi.
Společné kořeny
Oba vyrostli v hornickém prostředí. Oba se zřekli pití alkoholu. Petr Otava před patnácti lety, jeho kolega Viktor Koláček loni na podzim. Otava skupinu zastupuje v Praze a v prostředí hlavního města se naučil chodit. Kupuje výhradně značkové obleky, nosí brýle se zlatými obrubami a rád se pohybuje v drahých restauracích.
On prosazuje zájmy skupiny v politických kruzích a u bankéřů, "zemitější" Koláček má na starosti Ostravu a třeba vyjednávání s odbory. Ty ho přes jeho někdy výbušné jednání považují za dobrého partnera.
"Už to není jako v době, kdy doly vlastnil stát. Tehdy se odboráři dostávali k údajům o hospodaření firmy velmi složitě. Nyní vše potřebné máme. Koláček je sice tvrdý vyjednavač, ale plní dohody," říká šéf hornických odborů Cyril Zapletal.
Lobbisty nepotřebujeme
Jejich podnikání není typické pro ostatní bohatýry ze severu Moravy. Jsou dokonce snad jedinou ryze tuzemskou velkou skupinou, jež nepoužívá služeb profesionálních lobbistů, kteří obklopili jak prvního muže české chemie Andreje Babiše, tak ocelového bossa z Třince Tomáše Chrenka.
Když se před Otavou nebo Koláčkem řekne jméno díky přítomnosti svazáckých funkcionářů v ČSSD momentálně nejvlivnějšího z tuzemských lobbistů Martina Ulčáka, mnoho pochvalných slov nepadne.
"S tím neděláme," říká Petr Otava. Nevyužívají ani služeb dalších vlivných lidí, kteří zase "umějí" ODS - Petra Kovarčíka nebo Václava Motlíka či Milana Veleka z firmy EPIC.
Ale dříve bylo vše jinak. V roce 1996, kdy dnešní skupina Karbon Invest vznikala, Ulčákova makléřská firma Atlanta Safe pomáhala skupovat Koláčkovi s Otavou podíly drobných akcionářů v Českomoravských dolech Kladno, později pro ně kupovala i akcie Sokolovské uhelné. A právě tato transakce je předmětem sporů.
Martin Ulčák nárokuje za své firmy platnost dvou směnek za půl miliardy korun, které sloužily jako zajištění celého obchodu. Otava však tvrdí, že byly vázány na speciální smlouvy a samotné jsou neplatné.
"Spor o jednu směnku jsme u třech soudních instancí vyhráli, druhý spor stále běží," říká. I bez podpory vlivových skupin se Otavovi spolu se soukromými majiteli Mostecké uhelné podařilo zastavit nedávný nápad ministra průmyslu Miroslava Grégra, který chtěl za velmi příznivou cenu prodat ovládací balíky akcií Sokolovské uhelné a Severočeských dolů jejich manažerům.
Mezi šéfy těchto firem a ostravskými uhlobarony panuje jasné napětí. "Řeknu jediné. Pro Sokolovskou uhelnou bude nejlepší, když skupina kolem Metalimexu z firmy odejde," říká rezolutně šéf firmy František Štěpánek.
Když se Otava o nápadu na manažerskou cestu privatizace dozvěděl, křičel vzteky. Na tuzemské poměry pronášel nebývale ostrá prohlášení. "Tuzemské podnikatelské prostředí se nijak netříbí. Stále platí, že kdo se pozvrací poslední, vyhrává," řekl.
Sám ale uvnitř sociální demokracie nemohl hledat podporou. K ministrovi průmyslu Miroslavu Grégrovi a zejména k jeho pravé ruce Miladě Vlasákové má dveře zavřené.
S Milošem Zemanem jednal dříve Koláček, ale do oka si nepadli. Otavova role tak spočívala v informování špiček ODS. "Vysvětlil jsem jim, že šlo o šílený nápad," říká. Zda jednal přímo s Václavem Klausem, sdělit nechce.
Za OKD platili svými doly
I začátek jeho a Koláčkova největšího rozmachu před čtyřmi lety však provázely otazníky. Majoritu v OKD nakupovali tak, že samotné ostravské těžební firmě nejprve prodali vlastní skupinu s Českomoravskými doly.
"Bylo to za ocenění od dvou auditorů," říká Otava. Za peníze, které utržili, nakoupili samotnou OKD i s původně prodanými podíly. Půjčit na celou transakci si tehdy musely ostravské doly.
Tuto cestu privatizace v jedné ze svých knih napadal ekonom Tomáš Ježek, který ji nazval kapitálovým incestem. Sám Otava se k začátkům podnikání už moc vracet nechce. Tvrdí, že je nutné se dívat na výsledek.
"Za námi nejsou rozkradené firmy. Hovoří za nás dlouhodobě vykazované zisky a rostoucí obrat. OKD úvěry splatila," říká uhlobaron Otava.
