Za přešlap, který může vyústit ve vyšší odvody pro všechny firmy v republice, nebyl nikdo potrestán. Ilustrační foto.

Za přešlap, který může vyústit ve vyšší odvody pro všechny firmy v republice, nebyl nikdo potrestán. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Udělali chybu v zákoně a Česko ztratí miliardy. Ministerstvo viníky tají

  • 300
Chyba v zákoně o sociálním pojištění bude Česko stát možná až 120 miliard. Když MF DNES začala pátrat po konkrétních jménech úředníků a politiků, kteří mají chybu na svědomí, narazila na svět bez trestů a bez odpovědnosti.

Na jaře 2006 se Poslanecká sněmovna zmítala v předvolebně-populistické agonii, ve které ČSSD s pomocí lidovců a občas komunistů schvalovala jednu sociální normu za druhou.

rozhovor

Stát udělal chybu a musí to uznat, říká podnikatel, který odhalil chybu  vzákoně. Rozhovor čtěte zde

Jedním z výsledků legislativní smršti, která se zaměřila na daně a dávky, byl i zákon o nemocenském pojištění, který na firmy přenášel vyplácení prvních 14 dnů nemocenské. Už v polovině roku a stále za ministrování Zdeňka Škromacha se ukázalo, že sociální správa i firmy se na nová pravidla nestihnou za pár měsíců připravit. Začal běh proti času.

V povolebním patu Jiřího Paroubka vystřídal Mirek Topolánek a kancelář na ministerstvu práce uvolnil Zdeněk Škromach Petru Nečasovi. Ani jemu se "lex Škromach" procházející Sněmovnou nelíbil a navrhl jeho odložení o rok.

Glosa

Jistě, pane ministře! Za chybu v zákoně nikdo nemůže

Požadovanou změnu mu na základě jeho zadání zpracoval jeden konkrétní úředník z třicetihlavého právního odboru jeho ministerstva a nevšiml si přitom osudové chyby: když se odloží platnost novely, zmizí z českých zákonů i jediná zákonná definice, z čeho mají firmy počítat sociální pojištění. Byl říjen a chyba byla na světě.

Jméno právníka, který podklady dával dohromady, jeho nadřízení znají, ale nechtějí ho prozradit. "Samozřejmě, že vím, kdo to psal. Když vím, že je to člověk nesmírně schopný, pracovitý, nikdy bych nepřipustila, aby jeho jméno někde padlo," brání svého zaměstnance ředitelka legislativního odboru ministerstva Naděžda Břeská.

"Vždycky chcete konkrétního viníka... Já jsem taky pro, ale jsou situace, kdy se něco stane v důsledku mnoha okolností," říká současný ministr práce Petr Šimerka, který byl Škromachův i Nečasův náměstek a zároveň byl i přímým nadřízeným šéfky právníků Břeské.

Podle informací MF DNES nakonec za přešlap, který může vyústit ve vyšší odvody pro všechny firmy v republice, nebyl nikdo potrestán.

Pozměňovací návrh, který měl namířeno do Sněmovny, prošel rukama referentovi, jeho vedoucímu, ředitelce Břeské, tehdejšímu náměstkovi pro legislativu Šimerkovi a ministru Petru Nečasovi.

Ten dal návrh do ruky Aleně Páralové, která měla novelu ve Sněmovně "na starosti". "Dali mi to jako zpravodaji, abych to předložila. Do toho návrhu bych si jako poslanec netroufala rýt, byly to technicistní věci," vzpomíná poslankyně. Tato praxe, hašení požárů přes spřízněného poslance, kterému se přezdívá legislativní jezdec, nosič či osvojitel, je v českém parlamentu běžná.

Páralová měla štěstí, její pozměňovací návrh se skrytou chybou při konečném hlasování neprošel. "To jsem ráda," ulevilo se bývalé expertce na sociální politiku ODS, když to za dva a půl roku zjistila.

Škromachův zákon se však přesunul na stůl senátorům, kteří už do něj Nečasův odklad s chybou napodruhé zanesli, poslali normu zpátky poslancům, kteří ji narychlo odhlasovali. Ruku pro zvedli i poslanci opoziční ČSSD. Ve sbírce vyšel 20. prosince 2006, tedy jen pár pracovních dnů před účinností.

Jak to, že se na problém nepřišlo? "Šlo o velice složitou právní úpravu a všechno se dělalo narychlo, bez standardního legislativního procesu," soudí dnes Břeská.

"Když zákon projde, pak už to nikdo nekontroluje. Jen musí být zapracováno, co bylo schváleno," říká také vrchní ředitel odboru legislativy na Úřadu vlády Václav Pelikán.