O tom, zda se teplárnám vyplatí nahrazování uhlí odpadem, do velké míry rozhodne právě projednávaný zákon o odpadech. V Česku jsou aktuálně čtyři spalovny komunálního odpadu (ZEVO), které z odpadu vyrábějí elektřinu a teplo. A další teplárny by si chtěly pořídit alespoň kotel na vybraný odpad.
Čechy stojí teplo víc než Němce. Ze mzdy na něj vydají až pětinásobek |
Mezi prvními, kdo se do toho pustí, bude Veolia Energy. Chystá výstavbu multipalivových kotlů v Přerově a v Karviné. Bude v nich spalovat biomasu, zejména dřevní štěpku, a zároveň tuhá alternativní paliva (TAP) – tedy dobře hořlavý průmyslový odpad a nerecyklovatelné zbytky z vytříděného komunálního odpadu.
„Hledali jsme ekologickou, ekonomickou a regionálně prospěšnou alternativu za uhlí,“ říká mluvčí Veolia Energy Jana Dronská. V Karviné firma nadále počítá také s modernizovanými uhelnými kotli, v Přerově uhlí postupně zcela nahradí multikotli doplněnými o plynové zdroje – pro případ krátkodobého vykrytí vyšší spotřeby tepla, třeba při mrazech.
Třídění zejména plastů v domácnostech je dnes problematické. Až polovina žluté popelnice totiž nenachází využití – buď jsou plasty znečištěné, nebo jde o obtížně recyklovatelný druh umělé hmoty. Spálit je a využít na výrobu tepla tak dává smysl. Recyklace ale musí zůstat na prvním místě – Česká republika je jako člen EU zavázána komunální odpad v první řadě recyklovat (nejméně 65 procent odpadu z domácností musí být od r. 2035 recyklováno), spálit na teplo a elektřinu ho bude moci maximálně čtvrtinu.
Podle podnikatelů v teplárenství je nicméně mýtus, že by se z komunálního odpadu mohlo stát ceněné palivo na prodej. „Jeho producenti budou za jejich energetické využití platit, což je ostatně dnes běžná praxe,“ říká Jiří Vecka z Teplárenského sdružení. Podle něj je palivo technicko-provozně problematické – zejména kvůli obsahu chloru, který ničí kotle a těžkých kovů ve spalinách, které se musejí draze čistit.
V Evropě bude třeba sto nových spaloven, říká král odpadů |
Teplárna, která je spalování odpadu, konkrétně plastů, nejblíž, je C-Energy v Plané nad Lužnicí. Během několika týdnů spustí ve svém areálu zařízení miniZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu) na spalování biomasy a odpadních plastů. „Část paliva bude tvořit odpad svezený ze separovaných kontejnerů měst a obcí v okolí Plané a část pak bude z průmyslu,“ říká Ivo Nejdl, jednatel C-Energy Planá. Odpad sem bude vozit společnost Rumpold, která bude za likvidaci plastových odpadů platit. „Ale je nutné platit i za skládkování,“ zdůrazňuje Nejdl.
Potrava pro cementárny
Komunální odpad nicméně představuje jen zlomek odpadu, který by se dal v teplárnách spalovat. Hlavním zdrojem je průmyslový odpad.
Ve velké míře dnes využívají odpady ke svému fungování cementárny. Těch je v Česku pět. „Využíváme drcené plasty, dřevo a textil, drcené pneumatiky a pryž, odpadní rozpouštědla a oleje, stabilizované kaly,“ říká Martin Kadlec, ředitel cementárny Lafarge Holcim v Čížkovicích. Převažuje TAP z automobilového průmyslu a také z takzvaných výmětů (nevyužitelných zbytků) ze žlutých popelnic. Za některá paliva cementárna platí, za likvidaci některých odpadů dostává zaplaceno.
Na rozdíl od spaloven musejí cementárny za emise ze spoluspalování odpadů platit, ale protože alternativní paliva obsahují 20 až 40 procent biomasy, tak jsou emise CO2 nižší. „S rostoucí cenou emisních povolenek začíná být tento efekt stále znatelnější,“ dodává Kadlec.
Trávník vyhřívaný vlastním teplem. ČEZ zažehl v Německu nový byznys |
Teplárenské firmy nyní vyčkávají na to, jak dopadne projednávání nového odpadového zákona navrženého vládou, který je aktuálně ve Sněmovně. Očekává se velký tlak zejména skládkovacích společností a množství pozměňovacích návrhů. Do velké míry nicméně jeho podobu určuje evropská směrnice, která velí odklon od skládkování směrem k využití odpadů.
„Máme dlouhodobou koncepci odklonu od uhlí k lokálním palivům a alternativním zdrojům energie, abychom dosáhli co nejnižších emisních limitů,“ říká například Václav Král, ředitel Teplárny České Budějovice. Na konečnou podobu odpadové legislativy čeká také ČEZ se svým projektem na výstavbu samostatné jednotky ZEVO v Mělníku.
Tamní elektrárnu chce předělat čistě na teplárnu, vyměnit uhelné kotle za modernější a v ZEVO spalovat směsný komunální odpad z obcí ze Středočeského kraje. ČEZ v tom vidí obchodní příležitost v souvislosti se zákazem skládkování. „Kromě toho hraje významnou roli například zpřísňování emisních limitů z teplárenských zdrojů,“ říká Alice Horáková, mluvčí ČEZ. Teplo ze ZEVO by nicméně tvořilo jen 5 procent výkonu teplárny.
