Podle údajů sdružení je v Česku k centrálnímu zásobování teplem v současnosti připojeno přes 1,5 milionu domácností. „Vytápění na dálku by mělo být podle expertů na energetiku výhodné, přesto se od něj lidé stále více odpojují,“ uvádí Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.
Podle studie utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12,5 tisíce korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34 105 korun tak musí vynaložit na nálady spojené s vytápěním tři procenta hrubé roční mzdy (409 260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů. Roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule. V Německu cena za gigajoule vychází na 455 korun ročně.
„Při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9 400 korun ročně. Hrubý měsíční příjem činí v Německu v přepočtu kolem 123 tisíc korun (1,48 milionu korun ročně). Němci tak na centrální zásobování teplem vynaložit přibližně 0,6 procenta hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo pětkrát levnější než pro Čecha,“ doplnil Eisenreich.
Ceny v příštím roce zřejmě nestoupnou
Podle Teplárenského sdružení vzrostou ceny tepla pro domácnosti v Česku pro příští rok minimálně, případně vůbec. Sdružení uvedlo, že růst nákladů tepláren, zejména kvůli zdražování emisních povolenek, bude vykompenzován přesunutím tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty.
„Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,“ uvedl předseda výkonné rady teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Sdružení ale očekává, že v některých případech příští rok ceny tepla pro domácnosti mírně vzrostou. Zdražení by ale mělo být zpravidla nižší než meziroční míra inflace a rodinných rozpočtů by se tak významně nedotklo.
