Dávno není pravda, že děti musí prožít tábor ve stanech a na jednom místě. Výběr možností je takřka nekonečný, od výuky cizích jazyků, základů paraglidingu či raftingu přes pobyty s rozšiřováním počítačových dovedností nebo skautským či indiánským zaměřením.
Právě proto platí, že je mezi nimi třeba bedlivě vybírat - liší se výrazně nejen programem či typem ubytování, ale také cenami, a to i při srovnatelných podmínkách.
Nejdražší jsou sportovní soustředění a pobyty u moře, které se pohybují okolo pěti až sedmi tisíc korun za desetidenní pobyt, nejlevnější jsou skautské tábory, na které rodičům stačí dva tisíce korun.
Od loňského roku se přitom ceny táborů měnily jen nepatrně. "Za tábor, kam jezdí naše děti už několik let, platíme stejně, a to 3500 korun" říká Eva Pytlíčková. To potvrzuje i organizátor tábora Průvan Jiří Procházka: Oproti loňsku se cena za čtrnáctidenní pobyt zvýšila o sto korun, na 2690 korun.
Vedle částky za pobyt dítěte na táboře musí rodiče počítat také s dalšími výdaji, dokoupením potřebného tábornického vybavení a úrazovým pojištěním, které řada organizátorů ne zajišťuje.
I když děti jedí většinou pětkrát denně, stejně potřebují alespoň minimální kapesné. "Doporučuji na dvoutýdenní tuzemský pobyt tak 120 korun," uvádí provozovatel dětských táborů Luboš Vejvoda. Přesto i rodiče, kteří nemají dost peněz, mohou dětem tábor dopřát.
Pomoci jim mohou finanční dotací zaměstnavatelé, o jednorázový příspěvek je možné požádat také odbor péče o dítě okresních úřadů. "Posuzujeme vždycky celkovou sociální situaci rodiny, rodiče dokládají své příjmy a pokud vidíme, že by si tábor nemohli dovolit, příspěvek poskytneme," říká vedoucí oddělení péče o dítě místního úřadu v Praze 11 Milena Jindřichová.
Některé okresní úřady organizují také samostatné tábory pro děti ze sociálně slabých rodin. "Vytipujeme děti našich klientů, kteří pobírají sociální dávky, a tábor rodičům sami nabízíme," vysvětluje Jitka Pochobradská z obvodního úřadu v Praze 7.
"Za čtrnáctidenní pobyt na táboře, který by stál tři tisíce korun, zaplatí rodiče jen pět set korun," dodává. O příspěvek na tábor lze požádat i zaměstnavatele. Kdo a v jaké výši ho dostane je jasné ale jen v případě, že je nárok na něj uveden v kolektivní smlouvě. Pokud ne, vše závisí na rozhodnutí zaměstnavatele.
Podle Marie Hlouchové z Jaderné elektrárny v Dukovanech má každý zaměstnanec v souladu s kolektivní smlouvou osobní účet, ze kterého může čerpat příspěvky na sociální program. Jen na něm pak záleží, zda požádá o příspěvek na svoji dovolenou, tábor dětí nebo na jiný účel.
"Minimální částka, kterou přispíváme, je tisíc korun," uvádí Marie Hlouchová. Podobně vstřícní jsou i někteří soukromí zaměstnavatelé. "Pracovala jsem u soukromníka, a ten mi na tábor dcer ochotně přispěl osmy sty korunami," říká prodavačka Veronika Svobodová.
Důležitým motivem při rozhodování, jaký tábor vybrat pro dítě, je určitě stav peněženky či konta. Ceny obdobných pobytů se mohou velmi lišit, což platí zejména tehdy, když tábor neprodává přímý organizátor, ale zprostředkovatelé. Jen podle ceny, by ale rodiče neměli vybírat, zvlášť pokud posílají dítě na tábor poprvé.
"Mezi tábory jsou velikánské rozdíly nejen v ceně, ale také kvalitě, ale vyšší cena nemusí být podle mých zkušeností zárukou vyšší kvality," říká matka dvojčat Hana Axmanová. "Myslím, že jsou lepší tábory, kde je míň dětí. Moje dcery byly i na takovém táboře, kam najednou odjížděly čtyři plné autobusy. Navzájem se děti vůbec nestačily poznat, v podstatě si dělaly, co chtěly, protože na táboře nebyl žádný pořádný program," doplňuje Miloš Strnad, otec dvou dcer.
Je proto dobré maximum informací zjistit předem, ptát se kolik dětí bude mít vedoucí na starost, jaký bude program, ubytování a stravování. O kvalitě tábora svědčí i to, jak organizátoři vystupují vůči rodičům.
Pokud nešetří informacemi, nabízejí osobní setkání, případně poskytnou kontakt na některé z rodičů, jejichž děti na táboře již byly, neměl by být výběr takového tábora šlápnutím vedle. Důležité je i hygienické zázemí tábora. Právě hygienické předpisy pro provozování dětských táborů se od loňska zpřísnily, takže některým organizátorům přibudou problémy.
Nejvíc na ně zřejmě dopadne zpřísnění podmínek odběru pitné vody. "Voda ze studánky by se na pití neměla vůbec používat, pokud je u tábora studna, musí mít pořadatelé ověřenou její kvalitu, nadále je možné používat balenou vodu," vysvětluje Zdenka Veselá z Krajské hygienické stanice v Olomouci.
Změny se týkají i ukládání a zacházení s potravinami a vybavení umýváren a záchodů, kde by měla být k dispozici tekoucí voda. Pokud hygienici najdou při kontrolách závady, mohou provozovatele pokutovat. "Zatím jsme vždycky problém vyřešili blokovou pokutou do tisíce korun, podle nových předpisů máme daleko důraznější sankce," říká Eva Matějková z Okresní hygienické stanice v Benešově.
Keramika, jazyky nebo pokemóni?
Jakmile není náplní tábora jen běžný táborový život s hrami, turistikou a koupáním, musí se rodiče připravit na zvýšené náklady. Mohou zato ale dětem nabídnout třeba tábor, kde se naučí základy keramiky, seznámí se s počítačem, potrénují se špičkovými sportovci nebo budou mít možnost měnit Pokemóny či karty Magic. Připomínkou školy i o prázdninách jsou jazykové tábory. Nejlevnější možností jsou mezinárodní tábory v tuzemsku. Tam sice není organizovaná přímo jazyková výuka, ale s českými dětmi jsou na nich cizinci, takže si děti přirozeně procvičují konverzaci. Dražší variantou jsou pobyty v tuzemsku s výukou jazyků - několik hodin denně se děti učí, zbytek dne se podobá jiným táborům a za dva týdny rodiče zaplatí minimálně tři tisíce korun.
Na co se ptát před výběrem tábora
* co všechno zahrnuje cena pobytu
* zda má pořadatel uzavřenou pojistku
* jak velké má mít dítě kapesné
* jaké tábornické potřeby má mít s sebou
* kolikrát denně se děti stravují a kde spí
