Stát chystá superregulátora. Tisícovka úředníků ohlídá všechna síťová odvětví

  1:00aktualizováno  1:00
Stát dokončuje plány na vznik obřího regulačního úřadu, který by měl dohlížet na energetiku, telekomunikace, vodovody i železnici. Zkrátka veškerá síťová odvětví. Instituce s více než tisíci zaměstnanci má spolykat miliardu korun ročně a její vznik bude trvat pět a půl roku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Vyplývá to ze studie proveditelnosti na vytvoření Národního regulačního úřadu (NRÚ), kterou Úřad vlády poslal do meziresortního připomínkového řízení. Dokument, jejž má MF DNES k dispozici, by poté měla schválit vláda. Není ale jasné, zda to stihne ještě ta současná.

Dohled nad energetikou v současnosti zajišťuje Energetický regulační úřad (ERÚ), nad telekomunikacemi bdí Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ty by se společně s nově vzniklým Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře včlenily do nové instituce. Úplnou novinkou má být dohled na vodárnami, které dnes sleduje několik resortů v čele s ministerstvy zemědělství a financí. Pro vodu ale neexistuje nezávislý regulační úřad.

Zemědělský resort se ovšem vzniku superregulátora vehementně brání. „Ministerstvo zemědělství zastává názor, že sloučit všechna síťová odvětví není reálné a nepřineslo by to vzhledem k rozdílnosti problematik jednotlivých odvětví pozitivní výsledky,“ tvrdí mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Ta kritizuje, že by vznik instituce měl dopad i na peněženky spotřebitelů. Náklady na provoz úřadu by se podle vládní studie měly vyšplhat na 1,056 miliardy korun ročně. Samotné zřízení přijde na 34 milionů korun. Stát by ale měl na druhou stranu ušetřit na chodu za stávající jednotlivé regulační úřady.

Náklady by platili přímo odběratelé v cenách služeb, které by stát reguloval. Na podobném principu už dnes funguje ERÚ, kdy odběratelé platí v ceně energií zároveň provoz úřadu. Částečně tento model funguje i v případě ČTÚ, jen pro vodárenství a kanalizace by se musel najít nový zdroj financování. A tím by nejspíš byl příplatek k ceně vody.

Zdražení však nemá být závratné. Podle studie se jedná zhruba o deset haléřů na metr krychlový vody. V Praze byla loni průměrná spotřeba na osobu a rok 39,5 metru krychlového, za provoz regulátora by tak každý spotřebitel připlatil necelé čtyři koruny ročně.

Na co má dohlížet Národní regulační úřad:

Na co má dohlížet Národní regulační úřad

Inspirace v Německu

Instituce, na něž má novinka dopadnout, jsou spíše rezervované. „Nebudeme to nyní nijak komentovat,“ říká mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Podle zdrojů z úřadu ale vznik národního regulátora odvětví nic nepřinese a povede ke ztrátě odbornosti.

V čele superregulátora by podle vládního dokumentu měla stanout pětičlenná rada s jedním předsedou. Ze studie ale není zřejmé, kdo by vedení úřadu jmenoval a na základě jakých kritérií. Zmiňuje se pouze, že odborné členy rady by mohla jmenovat příslušná ministerstva.

Jde přitom o klíčovou otázku. Výměna na nejvyšších postech ERÚ a ČTÚ, tedy lidí s rozhodujícím vlivem na stamiliardový byznys, je obvykle předmětem ostrých bojů. Podle některých hlasů stála výměna na nejvyšších postech obou institucí i za nedávným pádem exministra průmyslu Jana Mládka.

Stát se v plánech na zřízení úřadu ve velké míře inspiroval v Německu, kde za většinu síťových odvětví odpovídá Spolková agentura pro sítě (BNA). Fungování Bundesnetzagentur, jak se úřad v němčině nazývá, se však od tuzemských plánů v některých bodech podstatně liší.

V prvé řadě BNA nezodpovídá za vodárenství a kanalizace. „Zásobování vodou je na základě ústavy záležitostí samospráv a podléhá jejich dohledu,“ uvedl mluvčí BNA. Právě toto odvětví se přitom může stát předmětem největších dohadů kolem vzniku superregulátora.

Český materiál přitom nevylučuje, že by se záběr nového úřadu ještě mohl rozšířit o další obory. Mluví se o cenách léků, bankovních poplatcích, nájemném nebo výši sankčních a exekučních poplatků.

„Potenciální záběr budoucí agendy Národního regulačního úřadu České republiky by mohl být mnohem širší,“ uvádí zpráva.

Autoři: ,

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Odstavte všechna letadla 737 MAX po celém světě, doporučila firma Boeing

Boeing 737 MAX 8

Společnost Boeing doporučila celosvětově odstavit z provozu všechna letadla Boeing 737 MAX. Firma to uvedla v tiskovém...

Škodovka rozdává tučné bonusy. Každý zaměstnanec dostane k výplatě 65 tisíc

Ilustrační snímek

Přes třicet tisíc kmenových zaměstnanců společnosti Škoda Auto dostane k výplatě za duben bonus 65 tisíc korun....

Z práce o půlhodiny dřív. Budeme pracovat méně, shodují se politici

Bankéři Goldman Sachs už kravatu do práce už striktně nosit nemusí.

Dobrá zpráva pro zaměstnance: politici ostatních velkých stran jsou ochotni bavit se o nápadu ČSSD zkrátit Čechům...

Už žádné inzeráty. Aplikace Letgo v Česku koncem března končí

Ilustrační snímek

Pokud jste v posledních dnech chtěli cokoliv prodat přes aplikaci Letgo, měli jste smůlu. Bezplatná platforma pro...

Slavná Íránka nenosila hidžáb, firma Nike jí ho přimalovala a sklízí kritiku

Íránská matematička Maryam Mirzakhaniová

Íránská matematička Maryam Mirzakhani si po celý život, který prožila v zahraničí, demonstrativně nevzala na hlavu...

Další z rubriky

Nestlé začíná v Česku nově prodávat veganské jídlo Garden Gourmet

Pohled do provozu olomoucké Zory, největší továrny na cukrovinky v Česku...

Firma Nestlé Česko začala v tuzemsku prodávat veganské a vegetariánské produkty pod značkou Garden Gourmet. Vyrábí je v...

Češi snědli 300 kg polského masa se salmonelou, prodalo jej pražské řeznictví

Kuřecí maso

Na českém trhu se vyskytla zásilka 300 kilogramů kuřecího masa z Polska, ve které vyšetření prokázalo bakterie...

Drahota žene Čechy do nájmu, ve městech je ale tvrdá konkurence

Ilustrační snímek

Přísnější hypotéky a drahé byty způsobily, že se mnohým Čechům vzdaluje sen o vlastním bydlení. Volí proto nájemní...

Najdete na iDNES.cz