„Celoevropské řešení předpokládá hranici 180 eur za MWh, jde o doporučující hodnotu. Členským státům je umožněno rozlišovat mezi technologiemi,“ řekl po jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela.
Pro jaderné zdroje tak bude platit limit 70 eur za MWh, u obnovitelných zdrojů se zavádí evropská hranice 180 eur. U velkých uhelných elektráren se počítá se 170 eury, u těch menších pak s 230 eury za MWh. V případě uhelných elektráren vláda korigovala chybu, kdy původně představený návrh měl částky prohozené. Z odvodů budou vyloučeni výrobci se zdroji do jednoho MW.
„Stropy jsme určili na základě nákladových modelů od poradenských firem,“ vysvětlil Síkela původ limitů pro jednotlivé výrobce. „Hranice jsme zvolili v adekvátní výši, samozřejmě se zohledněním současného vývoje,“ dodal premiér Petr Fiala.
Zmatek a „morální hazard“. Návrh stropu příjmů elektráren sklízí kritiku |
Výběrem peněz vláda chce pověřit Energetický regulační úřad, ačkoli ten namítal, že není schopen v tak krátké době připravit aparát i zaměstnance na výběr peněz do rozpočtu. Kabinet mu nově v návrhu umožní požádat o spolupráci finanční správu a zavádí rozhodování sporů u ministerstva financí.
Premiér i ministr průmyslu také shodně odmítli, že by strop pro výrobce zdvojoval zdanění, které už zavádí tzv. windfall tax. „Chtěl bych vyvrátit názory, že se jedná o dvojí zdanění. Opatření se doplňují a mají naopak zajistit, že nebude docházet k jejich obcházení poplatníky,“ řekl Fiala.
Ministr později v rozhovoru s listem Financial Times zkritizoval Evropskou komis, která dle něj postupuje při řešení energetické krize příliš pomalu. Síkela uvedl, že je zapotřebí udržet sociální smír a zajistit, aby ruský prezident Vladimir Putin nebyl schopen vyvolat sociální nepokoje či recesi evropské ekonomiky.
Síketal také vyjádřil zklamání ohledně toho, že Evropská komise navzdory požadavkům ze strany členských států Evropské unie stále nepředstavila podrobnější informace o tom, jak by mohl fungovat cenový strop u zemního plynu.
