„Windfall tax je část daně z mimořádného, a ne z obvyklého zisku,“ hájil daňové plány Stanjura. Rostoucí ceny energií v Evropě podle něj nepředstavují pro výrobce a podnikatele s energiemi obvyklý výnos, ale právě výnos mimořádný, o který by se měli solidárně podělit s domácnostmi a podnikateli mimo energetický sektor.
„Zisky těmto firmám nerostou proto, že mají nové produkty, nové zákazníky, inovace, ale tím, že je válka. Krizi nezpůsobili producenti elektrické energie. Paniku na trzích především vyvolalo Rusko, které ceny surovin využívá jako zbraň,“ uvedl Stanjura.
Daň z mimořádných zisků by měla platit od následujícího ledna během následujících tří let a energetické firmy a banky měly by mimořádné zisky danit šedesátiprocentní sazbou. Devadesát procent z tržeb by dále měli odvádět producenti elektrické energie v případě, že jejich příjmy překročí stanovený přiměřený zisk. Ten je u každého typu výroby elektrické energie jiný, například u atomových elektráren je v Česku stanoven na hranici ceny 70 euro na megawatthodinu.
Pokud tedy výrobce elektřiny z nadměrného zisku zaplatí devadesátiprocentní odvod, nezbude tak prostor pro mimořádný zisk, který by pak odsávala windfall tax, a tedy se na stejné peníze uplatní buď jedno, nebo druhé opaření. Ke dvojímu zdanění tak fakticky docházet nemůže, argumentoval Stanjura.
Podobně se po středečním jednání vlády vyjádřil i premiér Petr Fiala. „Opatření se doplňují a mají naopak zajistit, že nebude docházet k jejich obcházení poplatníky,“ řekl.
Jenže tento názor s nimi nesdílejí nejen například minoritní akcionáři ČEZ, ale ani vládní právníci. „Dvojí daňové/odvodové zatížení téhož je velmi obtížně hájitelné,“ napsal v připomínkovém řízení k návrhu zastropování cen pro výrobce elektřiny přímo Úřad vlády.
Zmatek a „morální hazard“. Návrh stropu příjmů elektráren sklízí kritiku |
A menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr mluví přímo o tom, že spory o vládní daňové návrhy bude muset rozřešit až soud.
„Pokud windfall tax v této podobě skutečně bude schválena, bude to diskriminační vůči domácím výrobcům elektřiny z pohledu evropského práva a jednotného evropského trhu. Očekáváme, že v tom pak udělá pořádek Evropská komise,“ míní Šnobr.
„A pokud ani to nenastane, tak samozřejmě můžou přijít na řadu ústavní stížnosti a žaloby. Ale nechci předjímat, protože zákon není schválen a doufám, že ani schválen nebude,“ věří, ačkoli takový výsledek by pro vládu představoval finanční i politickou blamáž.
Podle Šnobra je windfall tax legislativní paskvil. „Ministr financí se jím pokusil naházet do jednoho pytle banky, energetiku a další sektory. Dokážu si představit, že stížnosti půjdou z různých směrů a z různých důvodů.“ řekl iDNES.cz Šnobr.
A mezi kritiky se skutečně přidaly i banky. Jim vadí, že limit pro windfall tax je nastavený tak, aby dopadl jen na šestici největších. Takový vládní přístup považují za diskriminační a i mezi finančníky se tak začíná stále hlasitěji mluvit o soudní cestě.
Krok státu tak je podle výkonné ředitelky České bankovní asociace silně diskriminační a management jednotlivých bankovních domů má podle ní zákonnou povinnost stát nyní žalovat.
Šéfka bankovní asociace: Zvažujeme žalobu na stát, mimořádná daň je diskriminační |
„Mám informace o tom, že banky o žalobách uvažují. Cílila by na to, že jde o jakési dvojí zdanění. Myslím si, že to půjde až na úroveň Evropské unie,“ řekla v pořadu iDNES.tv Rozstřel šéfka České bankovní asociace Monika Zahálková. Vedení jednotlivých bankovních domů má podle ní zákonnou povinnost stát nyní žalovat.
„Pokud se schválená daň z mimořádných zisků ukáže jako diskriminační a obrácení se na soud bude jedinou cestou k tomu, abychom dodrželi zákonnou povinnost vedení banky spravovat banku s péčí řádného hospodáře, je takový krok možný a realistický,“ potvrdila iDNES.cz mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Debaty na půdě bankovní asociace, v nichž byla hypotetická možnost žaloby zmiňována zástupci některých bank, potvrdil i mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Pro vládu jsou nové daně hlavním zdrojem peněz pro výplatu energetické pomoci domácnostem i firmám. Windfall tax i odvody z nadlimitních příjmů výrobců elektřiny mají do české pokladny přinést příští rok sto miliard korun. To je podle Stanjury konzervativní odhad a může se ukázat, že na obou opatřeních Česko vybere peněz více. V návrhu odvodů na kompenzace vysokých cen elektřiny se původně počítalo s výnosem 15 miliard korun, mohou to být ale i vyšší desítky miliard, uvedl Stanjura.
