Odvod z nadměrných příjmů má být transpozicí evropského nařízení, které stanovilo základní strop 180 eur na megawatthodinu pro elektrárny, jež vyrábí elektřinu ze všech zdrojů kromě zemního plynu.
V době, kdy je plyn nejdražší, se cena elektřiny určuje právě podle něj. Fotovoltaické a větrné, ale i další elektrárny s nízkými náklady, pak generují nadměrné příjmy. Cílem bylo tyto peníze výrobcům vzít a dát je na pomoc lidem zasaženým drahými energiemi.
Jenže návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jde daleko za mantinely evropského nařízení, nedostatečně definuje, na koho se odvod vztahuje, stanovuje rozdílné stropy pro různé druhy elektráren, aniž by to řádně odůvodnil - alespoň tak zní zevrubně připomínky, které se k návrhu sešly.
Jedním z hlavních problémů je podle připomínek to, že se odvod dubluje s windfall tax. Obě opatření míří na mimořádné zisky firem, ačkoli každé na to jde odjinud. Windfall tax se navíc bude vztahovat i na banky. Každopádně zavedení obou těchto opatření povede podle kritiků k tomu, že se prakticky stejná věc bude dělat dvakrát. „Dvojí daňové/odvodové zatížení téhož je velmi obtížně hájitelné,“ píše Úřad vlády ve své připomínce.
Windfall tax versus odvod z nadměrných příjmůWindfall tax
Odvod z nadměrných příjmů
|
„Považujeme za morální hazard, když ČR uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost, kdy se nabízí jediné vysvětlení, a sice, že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže ‚neproklouzla‘ ani koruna výrobců elektřiny,“ uvádí Hospodářská komora.
ERÚ ani finanční správa to dělat nechtějí
Jeden ze zásadních problémů spočívá v tom, kdo by odvod z nadměrných zisků spravoval. Podle návrhu by to měl být Energetický regulační úřad (ERÚ), ten to ale zásadně odmítá. Odvod nadměrných zisků je podle úřadu ze své povahy daní, kterou ERÚ jakožto regulátor vybírat nedokáže.
„ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
KOMENTÁŘ: Windfall tax? V této podobě neúnosná. Vláda posvětila daňové násilí |
Legislativci MPO zřejmě na toto odmítnutí ze strany ERÚ mysleli, protože v důvodové zprávě nabízí alternativní řešení. Správou odvodu by mohla být podle nich pověřena i Finanční správa.
Jenže proti tomuto řešení se zas důrazně ohrazuje ministerstvo financí. Podle něj k tomu Finanční správa nemá dostatečné vědomosti. „Daná odborná agenda by neměla být svěřována řadovým pracovníkům finančních úřadů, nýbrž odborníkům ve významně vyšší platové třídě, což ERÚ nepochybně splňuje,“ píše se v připomínce MF.
Omyl u hnědouhelných elektráren
Zmatek se rovněž točí kolem toho, jak se bude určovat strop pro jednotlivé typy výrobních zdrojů. U hnědouhelných elektráren návrh stanovuje dva stropy podle jejich výkonu. Zdroje s instalovaným výkonem do 140 MW by musely státu odvést vše nad 170 eur. K větším elektrárnám je úprava vstřícnější, strop pro ně stanovuje na 230 eurech.
V důvodové zprávě je to odůvodněno tím, že se musí zohlednit odlišnost účinnosti a výrobních nákladů elektráren a rovněž fakt, že se některé z nich nacházejí přímo u místa těžby hnědého uhlí. Díky tomu mají nižší náklady na dopravu a je pro ně proto zvolen přísnější strop 170 eur.
Jenže blízkost k místu těžby nesouvisí s instalovaným výkonem. Mnohé velké elektrárny například Prunéřov nebo Tušimice se nalézají v těsné blízkosti těžební pánve, přesto by pro ně měl platit benevolentnější strop.
Křetínský přesune svůj podnik EPC do zahraničí, důvodem je windfall tax |
Na tento nesoulad upozornila například Hospodářská komora. Podle její připomínky jde o zjevný omyl, což potvrzuje i vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro IDNES.cz. „Na vládu půjde návrh pro hnědouhelné elektrárny do 140 MW 230 eur, nad 140 MW 170 eur,“ uvedlo ministerstvo v úterý.
Nejpřísnější strop je stanoven u jaderných elektráren - činí 70 eur. Vše nad tuto hranici tuzemským jaderkám vezme stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu to v předkládaných materiálech nijak neodůvodňuje. Hlavním důvodem je zřejmě to, že jaderné elektrárny mají výrobní náklady nízké. Na druhou stranu podobně nízké, ne-li nižší náklady mají i fotovoltaické a větrné elektrárny, které mají stanovený strop na 180 eurech.
Kritici rovněž poukazují na to, že nařízení Evropské komise umožňuje platnost stropů na výrobu elektřiny maximálně do konce června roku 2023. MPO chce ale peníze vybírat i po tomto datu. To by mohlo znevýhodnit tuzemské výrobce elektřiny na celoevropském trhu.
Ve středu o tom bude jednat vláda
Odvod nadměrných příjmů se podle návrhu novely energetického zákona netýká výroben elektřiny s instalovaným výkonem do jedné megawatty. Výjimkou má být elektřina vyrobená z pevného nebo plynného paliva z biomasy. U nich se stanovuje strop 230, respektive 200 eur.
Ani to se ale připomínkujícím orgánům nelíbí. Podle nich by měly být malé výrobny na biomasu rovněž osvobozeny od odvodu nadměrných příjmů. Důvodem je fakt, že těmto podnikům letos výrazně rostly ceny vstupů - například dřevní štěpky.
V neposlední řadě si resorty a další organizace stěžovaly na to, že jim na připomínky byl poskytnut velmi krátký čas. V pátek odpoledne MPO návrh zveřejnilo a už v pondělí se připomínkové řízení uzavřelo. Podle kritiků je u novely tohoto rázu potřeba více o ní diskutovat.
„Přestože chápeme časovou nouzi při tvorbě této novely, je takto krátký prostor pro možné připomínky, neakceptovatelný,“ píše Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Už ve středu se má nad návrhem sejít vláda.
14. září 2022 |
