Cenový práh vychází z celoevropské dohody, podle níž mají výrobci elektřiny z nízkonákladových zdrojů inkasovat maximálně 180 eur za MWh.
Ministerstvo průmyslu v pátek zveřejnilo návrh, který upravuje hranice pro jednotlivé zdroje. Ve většině případů – u větrných, solárních či vodních elektráren, stejně jako u výroby elektřiny z minerálních olejů či rašeliny – platí evropská hranice 180 eur za MWh.
U jádra je však v ministerském návrhu stanovena hranice pro určení tzv. nadměrného příjmu stanovená na 70 eur za MWh, u energetického využití komunitního odpadu pak na 100 eur za MWh. Naopak vyšší stropy (200, resp. 230 eur za MWh) platí pro výrobu z biomasy.
Specifickým případem je pak uhlí, kdy zdroje do 140 MW mají nastavený strop pro nadměrný příjem na 170 eur, větší elektrárny pak na 230 eur za MWh. „V případě elektřiny vyrobené z hnědého uhlí se s ohledem na specifika tuzemských výroben navrhuje rozdělit výši stropů do dvou kategorií. Tím se zohledňuje odlišnost účinnosti a výrobních nákladů výroben elektřiny, a to zejména výroben elektřiny, které se nacházejí přímo u místa těžby hnědého uhlí, v důsledku čehož pro ně platí odlišné výrobní náklady,“ uvádí ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.
Devadesát procent částky, již výrobce utrží nad tuto mez, bude odvádět do státního rozpočtu. Poprvé už za prosinec letošního roku.
Evropské nařízení umožňuje členským zemím stanovovat pro různé zdroje různé sazby. A to jednak tím, že o částce 180 eur za MWh hovoří na jedné straně jako o maximální. Na druhou stranu však státům dává možnost i „stanovit vyšší strop pro tržní příjmy u výrobců ... , přesahují-li jejich investice a provozní náklady maximální výši“.
Novela by měla projít Sněmovnou ve zrychleném řízení, jinak by nebylo možné aplikovat ji hned od prosince. Přesný způsob výpočtu a určení nadměrného příjmu chce ministerstvo ještě upravit ve vládním nařízení.
Různé nastavení stropů pro různé zdroje energií avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura už při představování tzv. windfall tax, tedy daně z mimořádných zisků. „Přijde nám lepší než mít strop 180 eur pro všechny, to rozdělit,“ uvedl počátkem října. Dodal také, že pokud stát výrobcům odebere více peněz přes tyto cenové stropy, budou pak mít o to nižší daňový základ pro windfall tax.
Poradce premiéra Petra Fialy Jakub Kajzler na Twitteru odůvodnil různé nastavení cenových stropů rozdílnými náklady. „Jádro nemá emisní povolenky, cena paliva se nehýbe z měsíce na měsíc atd.,“ odůvodnil nižší práh pro jádro ve srovnání s uhlím. Od menšinových akcionářů ČEZ - který jediný v Česku provozuje jaderné elektrárny - však návrh čelí kritice. Například podle Michala Šnobra je cílem pouze „obrat“ minoritní podílníky ČEZ.
„Minoritní akcionáři ČEZ by si mohli uvědomit, že bez zastropování cen elektřiny by žádné vysněné příjmy v dalších letech neměli, protože ekonomika by šla do kopru. Tak daleko ale někteří nedohlédnou. Na rozdíl od ostatních velkých výrobců, kteří to chápou a spolupracují,“ reagoval premiérův poradce Kajzler.
Zástupci ČEZ vládní plány ať už na windfall tax či cenové stropy detailně nekomentují. „Zákony jsou čistě záležitostí politického rozhodnutí. My budeme samozřejmě plnit všechny zákonné povinnosti,“ řekl iDNES.cz mluvčí společnosti Ladislav Kříž
Ministerstvo financí odhaduje, že by příští rok mohlo ze zastropování příjmů výrobců elektřiny získat zhruba 15 miliard korun. Ze schválené windfall tax pak dalších 85 miliard.
