Sál kulturního domu v Dolní Lutyni na Karvinsku lidé při debatě o plánu na...

Sál kulturního domu v Dolní Lutyni na Karvinsku lidé při debatě o plánu na gigafactory zaplnili do posledního místečka. Desítky dalších se však dovnitř už nevešly. (25. března 2024) | foto: Darek Štalmach, MF DNES

Odpor místních je v Česku racionální. Města z výstavby průmyslu nic nemají

  • 12
Odmítání výstavby nových podniků a výrobních hal a další infrastruktury je v Česku podpořený ještě nevhodně nastaveným systémem daní, ukázala studie poradenské společnosti KPMG. Ta srovnávala investiční příležitosti v Česku, Rakousku a Německu.

Z mezinárodního porovnání vyplynulo, že v Česku musí místní obyvatelé fakticky jen snášet nepříjemné důsledky výstavby a provozu průmyslových podniků. Míra příjmů, které obcím z podobných projektů v sousedství plynou, je naopak mnohem nižší než v západních zemích.

„Kdybych měl domeček hned vedle průmyslové zóny, tak by se mi to taky nelíbilo,“ uvedl Ondřej Votruba, výkonný ředitel asociace pro zahraniční investice AFI a zároveň bývalý ředitel CzechInvestu. Odvolával se tak na nejznámější příklady protestů místních obyvatel z poslední doby proti plánům na gigafactory v Líních u Plzně nebo nově v Dolní Lutyni.

Pro českou obec tvoří totiž valnou většinu příjmu z výrobních závodů daň z nemovitosti, zatímco u sousedů jsou to obchodní nebo obecní daň v případě Rakouska. Ty na rozdíl od tuzemské daně nezohledňují jen rozsah zastavěného území ale i to, jak jsou firmy obchodně úspěšné a jak vysoké mzdy svým zaměstnancům vyplácí.

Na letišti Líně se nakonec místo gigafactory plánuje armádní logistické centrum

KPMG proto zkušebně zasadila nový výrobní závod o 140 zaměstnancích do menšího města (čítajícího tisíc až šest tisíc obyvatel) ve všech třech zemích. Po třiceti letech by takovýto závod v Česku na daních odvedl 2,8 miliardy korun, obci ve které stojí ale jen mezi sedmi až 101 miliony korun podle výše zvoleného koeficientu daně z nemovitosti.

Ve srovnání s tím by stejné modelově městečko v Rakousku od stejného výrobce dostala 146 milionů korun a rakouský stát 2,6 miliardy. V Německu by do obecní poklady přiteklo dokonce 908 milionů korun, ze kterých může vznikat mnoho projektů, jako jsou školky, objednávka kvalitnější veřejné dopravy a další, které mohou negativa z provozu továrny nebo jiného komerčního závodu alespoň částečně obyvatelům kompenzovat.

Podle generálního ředitele developerské společnosti Panattoni Pavla Sovičky je znát, že odpor obyvatel českých obcí proti nové výstavbě je citelně vyšší než v zahraničí. Zároveň nijak nemotivuje vedení obcí, aby se o rozvoj zaměstnavatelů ve svých katastrech blíže zajímali.

22. dubna 2024