Rada zprávu ve středu zveřejnila.Zároveň v dokumentu uvedla, že v současné situaci je pomoc státu firmám a podnikatelům zasaženým dopady šíření koronaviru nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.
V souvislosti s tím však také upozornila, že z hlediska efektivity opatření přijímaných na podporu ekonomiky se v řadě případů ukazuje přetrvávající nepružnost některých částí veřejné správy. To se podle rady mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých tudíž dělají žadatelé příliš často chyby, a pomalostí jejich vyřizování.
Bartošek podá ústavní stížnost. Vládní bonus porušuje práva obcí, tvrdí |
Zástupci obcí a krajů kritizují, že vyplácení příspěvku OSVČ a společníkům malých firem připraví místní samosprávy o příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Podle výpočtů ministerstva financí vyplácení příspěvků bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Jde tak celkem o 39,5 miliardy korun. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že její úřad je připraven podpořit rozpočty krajů, měst a obcí dotacemi na investice.
Senát plánuje do konce června poslat Sněmovně návrh zákona, podle něhož by stát měl obcím a krajům dorovnat výpadek příjmů kvůli proplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že vláda bohatě vrátí obcím na dotacích peníze, o které přijdou kvůli schválení kompenzačních bonusů.
Dotace by brzdily investiční aktivitu obcí, míní rada
Rada upozornila, že sektor místních samospráv byl v rámci veřejných financí dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít podle rady velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. „Tu lze z hlediska rozsahu považovat za velmi významnou, neboť investice územních samosprávných celků v posledních letech tvořily téměř polovinu veškerých veřejných investic,“ uvedla rada.
Proto také rada doporučuje převody z rozpočtu, které by nebyly vázány na konkrétní účel. „Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv,“ upozornila rada.
Zároveň by podle rady měla být určena maximální hodnota pro zpětné uplatnění daňové ztráty, protože toto opatření může také případně snížit příjmy samospráv. „V případě přijetí tohoto opatření bude zcela klíčové zastropování maximální hodnoty zpětně uplatněné ztráty. Pokud by k němu nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty,“ uvedla rada.
Uplatnění daňové ztráty zpětně schválila v rámci protikrizového daňového balíčku Sněmovna 29. května. Sněmovna přitom přistoupila na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na 30 milionů korun.
