Francouzka Florence R. dostala po telefonu lákavou nabídku – vydělávat na spekulacích s cizími měnami. Protože po propuštění z práce si odnesla odstupné a novou práci ještě neměla, rozhodla se, že peníze vsadí na pohyby kurzu. Neměla přitom nejmenší tušení, že padla do rukou internetovým podvodníkům.
E-mailem jí přišly instrukce: pošlete peníze na bankovní účet do České spořitelny a nezapomeňte uvést referenční číslo. Paní Florence nebyla sama. Na účty v Česku naposílaly peníze s vidinou spekulačních zisků desítky Francouzů a Belgičanů – do ČS, Raiffeisenbank, Sberbank, Fio banky a UniCredit Banky. A z těchto účtů odtékaly peníze dál, například do Izraele nebo do Hongkongu.
Menší část peněz se české policii podařilo zadržet. Šance, že se podaří většinu z ukradených téměř tří milionů eur dostat od podvodníků zpátky, je však mizivá.
Obchody se nekonaly
Podvodníci paní Florence poskytli přístup na internetovou platformu pro obchodování. To jí šlo zdánlivě dobře, na obrazovce naskakovaly zisky. „Bylo řečeno, že moje peníze bude spravovat profesionální obchodník, neměla jsem důvod k obavám,“ uvedla pro MF DNES Francouzka.
Ve skutečnosti to byla jen počítačová simulace, žádné obchody se neuskutečňovaly. Na podvod přišla Florence v okamžiku, kdy si chtěla domnělé zisky vybrat. Nešlo to. „Byly mi prezentovány různé výmluvy a posléze jsem měla poslat znovu peníze, prý na poplatky za výběr zůstatku,“ říká Florence, která přišla o desítky tisíc eur.
Teď je chce po české bance – banku viní z toho, že si měla včas všimnout, že přes ni proudí podvodně vylákané peníze.
„Věc je stále ve fázi prověřování, pokud vím, trestní stíhání zahájeno nebylo,“ říká advokátka Barbora Israeljan Mokrošová, která pět desítek podvedených zahraničních klientů v Česku zastupuje. Banky obeslala s výzvou, aby vzniklou škodu klientům zaplatily ony.
Jak se přes střední a východní Evropu perou francouzské peníze
Ty to odmítají: brání se, že dodržely všechny povinnosti vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz. „Banka má nastaven moderní a sofistikovaný systém, který detekuje potenciální legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ ujišťuje Jiří Štábl, mluvčí České spořitelny.
Podvodníci oklamali celkem 370 klientů z Francie a Belgie v letech 2015 a 2016. Klienti doma podali trestní oznámení a ve sporu jim radí firma Net and Law, vystupující pod obchodním názvem Warning Trading. Ta se spojila v jednotlivých zemích střední a východní Evropy s právníky, aby peníze vymohli od bank. V případě úspěchu jí ze získané částky připadne provize.
„Jde o spotřebitele, kteří se stali oběťmi podvodů s falešnými investicemi – forex (spekulace s měnami, pozn. red.), binární opce (kupující spekuluje na jednu ze dvou možností, co se stane s cenou obchodovaného aktiva, a když se strefí, vydělává, pozn. red.), diamanty,“ říká jednatel firmy Nicolas Gaiardo. Většina těchto podvodníků přitom operuje z Izraele.
Podle Gaiarda nesou banky za věc zodpovědnost. „Bankovní účty jsou často vedené na offshore společnosti a ‚bílé koně‘, aby skuteční organizátoři zůstali mimo dosah justice. Banky však mají povinnosti stanovené právními předpisy a dostupné prostředky pro to, aby včas odhalily podezřelé transakce a zabránily toku těchto peněz přes bankovní účty,“ vysvětluje.
Mokrošová ve své výzvě českým bankám poukazuje na některé skutečnosti, které měly banky varovat: jeden z vlastníků účtu v České spořitelně například figuruje na černé listině francouzského regulátora pro finanční trhy.
Z veřejných zdrojů je také dohledatelné, že podvodnou internetovou platformu, za níž tento vlastník stál, spoluvlastní firma figurující v kauze Panama Papers. V ní šlo o ukrývání nezdaněných peněz v daňových rájích.
Finančně analytický úřad (do loňska „útvar“) pod ministerstvem financí se na výzvu Mokrošové také k případu vyjádřil – ale pouze k části týkající se České spořitelny. V souvislosti s majiteli podvodných účtů prý „zjistil poznatky“ a věc postoupil policii. U banky nicméně neshledal žádné pochybení v souvislosti s dodržováním zákona proti praní špinavých peněz.
Právníci podvedených klientů přesto chtějí docílit toho, aby policie zkoumala, jestli banky nepochybily. „Banka musí při založení účtu zjistit skutečného vlastníka firmy a to, jestli její činnost skutečně odpovídá uvedenému předmětu podnikání. Musí také neustále prověřovat, jestli osoby, které za firmou stojí, nemohou být spojovány s podezřením na praní špinavých peněz,“ říká Kamil Kouba, poradce v oblasti zabezpečení proti praní špinavých peněz a bývalý policista z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.
Pokud by se pochybení bank potvrdilo, byl by to silný precedent pro všechny klienty, kteří se stali oběťmi podobných podvodníků. A banky by musely nejen platit, ale také zpřísnit svoje hlídací mechanismy.
