„Důležité je, najít si k vínu vztah. Není totiž jen víno bílé, červené a růžové. Je potřeba se o víně dozvědět víc teoreticky a na degustacích to pak prohlubovat prakticky,“ tvrdí Polák.
Pokud člověk jde na degustaci poprvé, nebo není-li příliš velký znalec, je lepší mít s sebou někoho, kdo o víně něco ví. „Člověk by neměl váhat obrátit se třeba i na organizátory. Informace by měl člověk najít i v katalogu, kde jsou vína bodově ohodnocena, ale měl by tam být i průvodce ochutnávkou,“ říká sommelier.
Odrůdy by v katalogu měly být seřazeny podle toho, jak se mají postupně degustovat, tedy od vín bílých, méně aromatických, přes kořenitější, voňavější a nasládlejší, na která navazují sušší červená vína přes kořenitější červená až třeba po bariková.
Není od věci vzít si s sebou na výstavu vín něco malého k přikusování. „Nakrájené bílé pečivo je ideální neutralizační sousto, po kterém může člověk plně vychutnat další vzorek. Jako pochutinu bych k vínu doporučil méně tučný tvrdý sýr nebo málo kořenité klobásky,“ doplňuje Polák.
„Ochutnávání vína je smyslová a velice pocitová záležitost. Je nešvar držet skleničku jako sněhovou kouli. Držet se má za stopku, aby kalíšek zůstal po celou ochutnávku čistý. Potom můžeme krásně posoudit čirost vína, jeho průhlednost, jiskru a barvu. Tu mají mladší ročníky světlejší, více zelenkavou, starší vína jdou do zlatožlutých barev,“ popisuje sommelier. Krouživým pohybem skleničkou docílíme intenzivnější vůně vína.
„Jednotlivé odrůdy lze přirovnávat k různým druhům ovoce, zeleniny, koření a jiných každodenních vůní,“ říká.
Chuť vynikne delším poválením po jazyku. „Na špičce vnímáme sladkost, na bocích kyselost a na kořeni hořkost. S polykáním nespěcháme, snažíme se víno co nejvíce užít. Po polknutí zkoušíme, jak dlouho nám vydrží dochuť v ústech,“ radí odborník.
Na skutečné ochutnávání by se měl člověk soustředit, nejde přitom debatovat s přáteli o tom, kam vyrazit na dovolenou.
Návštěvník výstavy vín by se neměl vyhýbat ani hůře hodnoceným vzorkům. „Chuť vína je individuální a hodnocení komise se nemusí shodovat s chutí konkrétního člověka. Naopak můžeme porovnat, v čem je lépe hodnocené víno jiné, než to hůře obodované. Už to, že vinař vzorek na výstavu dal, značí, že si víno z nějakého důvodu považuje a chce se s ním pochlubit,“ míní.
Důležité je víno nepít, ale degustavat. „Pak se nemůže stát, že se člověk opije. Když se ochutnává jeden půldecilitrový vzorek, tak je dobré jej rozlít do skleniček dvou tří přátel a degustovat toto množství společně. Součástí musí být i odlévací nádoba, kam lze nedopité zbytky vylévat. Jen tak lze získat co nejvíce vychutnaných zážitků. Počet ochutnaných vzorků je velmi individuální, moje osobní zkušenost je sedmdesát regulérně ochutnaných vzorků,“ dodává vinař.
