Za první pololetí letošního roku si firmy a domácnosti nainstalovaly 23 megawattů nových zdrojů, což je téměř tolik jako za celý loňský rok. Lidé z oboru tak čekají, že objem instalací bude letos proti loňsku dvojnásobný. A že poroste i v dalších letech. „Věříme, že v letech 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 megawattů nových fotovoltaických instalací ročně, ale mělo by se zvládnout více,“ říká předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty |
„Evidujeme stále rostoucí zájem o komerční fotovoltaiku pro podniky. Pomalu narážíme na strop kapacity instalačních firem. Pokud budeme dál stavět pouze na střechách, zcela určitě nestihneme naplnit energetické cíle do roku 2030, ale hlavně nevyužijeme plný potenciál, který fotovoltaika v Česku má,“ říká šéf Solární asociace Jan Krčmář.
Tahanice o dotace
Rostoucí zájem mezi firmami ukazuje i počet žádostí o dotace z operačního programu OPPIK. Celkem bylo podáno 437 žádostí s dotací celkem 2,6 miliardy korun. Dotace hradí jen část výdajů, celkové investice by tak mohly dosáhnout částky okolo 5,5 miliardy korun. „Stavět se bude zejména v příštím roce, bude to dobrý impulz pro českou ekonomiku probouzející se z koronavirové krize,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
V mnoha případech firmy ani na dotace nesázejí. „Je s nimi spojena složitá byrokracie a příliš přísné požadavky, například na míru vlastní spotřeby. Obecně jsou problémy s dobou vyřizování a celkovou náročností procesu při žádosti o podporu,“ říká Krčmář.
Zdroj: ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí
„Mezi rozhodnutím o fotovoltaice a realizací projektu klidně uběhnou dva roky. I proto stále více firem staví bez dotace. Malé elektrárny firmy typicky financují z vlastních zdrojů nebo v kombinaci s úvěrem,“ dodává jednatel S-Power Energies Jaroslav Šuvarský.
A dodává, že malé instalace bez dotace jsou výrazně rychlejší. „Firmy si uvědomují, že pořízením elektrárny si vlastně fixují cenu elektřiny na 25 let a chrání se tak před jasným trendem rostoucích cen energií,“ říká Šuvarský. U instalací podpořených z programu OPPIK podle něj ve většině případů firmy využívají úvěr.
Vznikají proto i další nápady, jak bariéry vzniku nových střešních elektráren odstranit. Například ČEZ ESCO se nyní domlouvá s Komerční bankou na produktu, díky němuž si budou moci firmy pořídit panely na střechy bez vlastních investic. „Kromě toho, že elektrárnu zainvestujeme, také se o ni dlouhodobě staráme a bereme na sebe všechna technická rizika a administrativu spojenou s provozem,“ říká Čermák.
Zaplatím až později
Zákazník – ať už je jím město, nebo podnik – neplatí nic předem ani si nemusí brát úvěr. Investiční náklady bude splácet v cenách elektřiny, kterou z fotovoltaické elektrárny odebere. „Ta je přitom typicky stejná nebo nižší než v případě klasického odběru ze sítě, protože odpadnou síťové poplatky,“ doplňuje Čermák. Takový postup se vyplatí spíše větším zákazníkům. Tento model dokáže vyřešit problém s dlouhou návratností, která může být u větších firem kolem 15 let (bez dotace).
Komerční banka do projektu vstupuje, aby měl ČEZ dostatek financí a mohl oslovit víc klientů. Nyní se ladí a dojednávají detaily smlouvy. „Očekáváme, že formálně bude naše spolupráce s ČEZ ESCO zahájena ještě v průběhu letošního podzimu, pravděpodobně na přelomu října a listopadu,“ říká mluvčí banky Pavel Zúbek.
„Financování obnovitelných zdrojů energie je pro nás jedno z prioritních obchodních témat. Konkrétně u fotovoltaických elektráren vnímáme na trhu velký potenciál rozvoje, hlavně pro instalaci přímo v místě spotřeby, například na střechách. Koncept, na kterém ve spolupráci s ČEZ pracujeme, funguje na principu technologie jako služby,“ říká Zúbek. Banka ho chce postupně společně s ČEZ rozšířit i na další technologie.
Čím víc svítí, tím víc chladí
Jaké firmy mají vlastně o fotovoltaiku zájem? „Zaprvé jde o větší společnosti, které se zajímají o svou klimatickou stopu a vedle úspory financí za odběr energií chtějí také ulevit životnímu prostředí. Plní to i marketingový účel. Pak jde o společnosti, které se zajímají především o úsporu nákladů. Třetí skupinou jsou firmy, kterým přináší vlastní fotovoltaika ve spojení s bateriovým úložištěm výhody při odběru, pokud například jejich odběr kolísá,“ říká Čermák.
„Největší zájem vidíme u firem, které přes léto musí chladit své provozovny. V tomto ohledu je dokonalá synergie mezi potřebou chlazení a potenciálem fotovoltaiky. Čím víc slunce svítí, tím víc potřebují chladit, ale tím víc zároveň vyrábí fotovoltaika,“ dodává příklad z praxe Šuvarský z S-Power Energies. Výkon elektrárny by podle něj měl optimálně pokrýt zhruba třetinu spotřeby, aby bylo jisté, že se veškerá energie okamžitě spotřebuje.
