Z Číny je také osm z deseti největších světových výrobců fotovoltaických panelů. Následují Indie, USA a Japonsko. Zatímco ale v Číně a Indii počet lidí pracujících v solární energetice stoupá, například v USA či v Japonsku se snižuje. Také v Evropě pokračuje pokles zaměstnanosti v tomto sektoru. Loni meziročně ubylo zhruba osm procent pracovních míst na odhadovaných 99 600.
| Rok | 2012 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|
| Počet prac. míst celkem (mil.) | 5,7 | 9,8 | 10,3 |
| Velké vodní elektrárny | 1,41 | 1,52 | 1,51 |
| Fotovoltaika | 1,6 | 3,09 | 3,37 |
| Bioenergie | 2,40 | 2,74 | 3,06 |
| Vítr | 0,75 | 1,16 | 1,15 |
| Solární vytápění/chlazení | 0,89 | 0,83 | 0,81 |
| Ostatní | 0,33 | 0,45 | 0,45 |
| Zdroj: IRENA |
Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) je to dáno omezeným rozsahem instalací a tím, že evropští výrobci mohou svými náklady stěží konkurovat asijským dodavatelům.
Časopis Sun & Wind Energy k tomu poznamenává, že evropský trh se solární energií, který se rychle rozvíjel v období 2008–2011, ztratil tempo růstu kvůli regulatorním změnám snižujícím vládní podporu tohoto oboru. To koresponduje i s loni na podzim zveřejněnou studií univerzity v norském Bergenu, podle které jsou možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů možná mnohem menší, než se dosud soudí.
Záporná cena produkce solárů snižuje zaměstnanost v oboru
Intermitentní (občasné, přerušované) zdroje energií mají podle norských vědců tendenci kanibalizovat své vlastní příjmové toky. Jakmile jsou postaveny, produkují elektřinu s minimálními náklady a za předpokladu dobře fungujícího trhu, který není zkreslen dotacemi, nutí majitele nabízet jejich produkci za určitých okolností dokonce za zápornou cenu.
V takové situaci se sotva najdou zájemci o instalaci dalších kapacit, od nichž se jen těžko dočkají kladného výnosu své investice. To může být jedním z důvodů, proč se nyní většina pracovních míst nachází v sektoru střešních instalací, zatímco původně byla větší zaměstnanost u pozemních solárních parků.
Poradenská firma EY ve své předpovědi ale přesto předpokládá, že solární energetika v Evropě v letošním roce zrychlí tempo a zvýší podíl na produkci elektřiny, takže za období 2016-2021 by na starém kontinentu mohla vytvořit až 94 tisíc nových pracovních příležitostí. Měla by tak zaměstnávat 174 700 lidí (v přepočtu na plný úvazek).
Ve srovnání s rokem 2016 to bude o 145 procent více, avšak stále o třetinu méně než v roce 2008, kdy solární průmysl dával práci více než čtvrt milionu Evropanů. Další růst zaměstnanosti v solárním průmyslu určitě v budoucnosti ovlivní i postupný nárůst poptávky po recyklaci fotovoltaických panelů.
Optimistické prognózy hovoří až o třicetileté životnosti v současnosti vyráběných panelů, ale některé první fotovoltaické elektrárny z přelomu tisíciletí už dnes zaznamenávají výrazný pokles výkonu. Poradenská organizace ENF Solar už dnes uvádí čtyřicet světových firem zabývajících se recyklací panelů. Je mezi nimi i jediná z východu Evropy, česká Rema PV Systém.
| Region (země) | 2016 | 2017 | Meziroční změna v % |
|---|---|---|---|
| Svět | 296,9 | 390,6 | 31,5 |
| Asie | 139 | 211,2 | 52 |
| Čína | 77,6 | 130,6 | 68 |
| Evropská unie | 103,5 | 108,9 | 5,2 |
| USA | 34,7 | 42,9 | 23,6 |
| Zdroj: IRENA |
