Hypermarket, nákup, obchod, prodej

Hypermarket, nákup, obchod, prodej - Hypermarket - ilustrační foto | foto: Lenka Hamšíková, MF DNES

Sobotka chystá zákaz prodeje pod cenou

  • 170
Ministerstvo financí si chce posvítit na velké obchodníky, aby neprodávali za příliš nízké ceny podkopávající nohy konkurenci a dodavatelům. Úředníci chystají novelu zákona o cenách, která má mimo jiné zakázat prodej za cenu nižší, než jsou výrobní náklady.

Při nejpřísnějším výkladu by to znamenalo konec levných limonád a piv za dvě koruny, mobilů za korunu či nízkých zaváděcích cen na nové autobusové linky.

Už od počátku je však kolem chystaných změn velké dusno. Zemědělci a výrobci lobbují za přísnější verzi, obchodníci naopak za mírnější. Úředníci jsou proto velmi skoupí na slovo, jak přesně chtějí zákon změnit.

Marek Zeman za finance uvedl, že spolu se zástupci ministerstva zemědělství a obchodu se shodli na zásadě prodej pod cenou zakázat.

Podobný návrh připravil i poslanec ČSSD Ladislav Skopal. Sněmovnou prošel, ale teď se zřejmě zadrhne v Senátu, kde má převahu ODS. Proti už se vyslovily dva senátní výbory, což bývá zrcadlem toho, jak rozhodne celý Senát.

Zákon se tak pravděpodobně vrátí do Sněmovny k dalšímu kolu hlasování. "Budu usilovat, aby to prošlo," říká Skopal. Smyslem podle něj je, aby obchodní řetězce netlačily dodavatele do cen, které jsou likvidační.

Než parlament dospěje k definitivnímu slovu, vyčkává i ministerstvo financí s vlastním návrhem. Mezitím úředníci i poslanci čelí silné lobby z obou stran. Z jedné tlačí zemědělci a výrobci, aby stát zakročil.

"Není možné, aby se prodávaly výrobky za cenu, která nepokrývá ani náklady, třeba u alkoholu ani spotřební daň," říká ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Potravináři bojují také za to, aby vláda zakázala i prodej pod cenou, za kterou řetězce u dodavatelů zboží nakupují.

Tvrdý boj probíhá mezi obchodníky zhruba poslední rok. Ve snaze přilákat zákazníky a konkurovat diskontům lákají obchody na pár vybraných a obzvlášť levných výrobků, které často dotují ze svého zisku. Výdělek si vynahrazují na jiných, lukrativnějších položkách.

"Zákaz prodeje pod nákupní cenou by byl z našeho pohledu velké plus," říká obchodní ředitel Kunína Jiří Klos. Dnes když některý řetězec prodává jejich mléko třeba za 7,90, ostatní chtějí, aby jim ho dodával ještě levněji. "To ale nejde," popisuje Klos.

Pokud vláda zakáže "jen" prodej pod náklady, mnoho se nezmění. "Co to je nákladová cena? Já nevím, za kolik se vyrábí pivo, jaké má pivovar náklady. A navíc každý je má jiné," říká šéf sítě hypermarketů Globus Petr Vyhnálek.

Stanovovat nějaké průměrné náklady by podle něj bylo už příliš. "Do těchto zákonitostí by stát neměl mluvit," říká. Podobně mluví i další velcí obchodníci.

"Bude-li novela upravovat jiné než nákupní ceny, bude ji dosti složité aplikovat v praxi. Věříme ale, že si je ministerstvo financí těchto rozdílů vědomo a že terminologii perfektně upraví," říká Kateřina Černá ze společnosti Ahold, dvojky na českém trhu.
Tesco má připraveno jiné řešení.

"Když bude stát upřednostňovat výrobce na úkor prodejců, tak se obrátíme jinam a budeme více dovážet," říká za řetězec Vesselin Barliev. Už dnes se podle něj řadu potravin vyplatí dovážet a pak by se tento podíl ještě zvýšil. Dodává však, že nejdříve se budou snažit, aby změny parlamentem neprošly.

Ministerstvo financí zatím žádné podrobnosti, jak se budou podnákladové ceny stanovovat, zveřejňovat nechce. Nechává si zadní vrátka. "Je možné, že bude přijato úplně jiné řešení," říká Zeman.