Prezident Václav Klaus

Prezident Václav Klaus | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Vznik záchranného fondu eurozóny brzdí už jen Klaus, varoval Senát

  • 203
Horní komora parlamentu apelovala na prezidenta Václava Klause, aby neprodleně podepsal doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu. Česko je poslední zemí, která ratifikaci nedokončila, tvrdí Senát.

Proces je třeba dokončit ještě letos, aby nový fond mohl od začátku příštího roku fungovat.

"Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).

Co je ESM?

Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.

Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Připomenul, že Senát a Sněmovna vznik fondu schválily už na jaře. Místopředseda ČSSD a prezidentský kandidát této strany Jiří Dienstbier obvinil Klause z toho, že svým otálením pohrdá ústavou, porušuje prezidentský slib a ohrožuje pozici Česka na mezinárodní scéně.

Ministr zahraničí a prezidentský kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg potvrdil, že "nejsou dány žádné překážky k dokončení ratifikačního procesu". Věří, že Klaus smlouvu podepíše do konce roku.

Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.

,