„Obávám se, že (schodek rozpočtu, pozn. red.) spíše stačit nebude,“ uvedl guvernér v rozhovoru pro CNN Prima News. Podle něj by totiž stát měl počítat s větším výpadkem příjmů, než kolik v současnosti projektuje. „Je spekulace, zda o 50 nebo 100 miliard. Ale není to nyní až tak klíčové číslo,“ doplnil Rusnok.
Ministryně financí Alena Schillerová již dříve uvedla, že předpokládá, že se schodek kolem hranice 300 miliard bude pohybovat i příští rok. A s tím souhlasí i guvernér. „Výhled na příští rok je ještě méně jistý, ale obávám se, že ministryně financí je v koridoru realistických odhadů,“ komentoval.
Tak vysoký schodek je však podle něj neudržitelný. „Několik málo let si ty vyšší schodky můžeme dovolit, ale musí tam být vidět velice brzy trend a tendence ke konsolidaci veřejných financí,“ řekl.
Ekonomika by podle Rusnokových odhadů měla letos klesnout o osm procent. Její propad přitom ovlivňuje i kurz koruny, který se od začátku roku navýšil o téměř tři koruny. Ekonomové navíc očekávají jeho další nárůst. Na hranici 32 korun by však podle guvernéra dosáhnout neměl.
„Takové scénáře neexistují a vůbec s nimi nepočítáme,“ uvedl. „ Samozřejmě co bude, pokud nastane nějaká apokalypsa s nějakou šílenou pandemií a svět se bude hroutit, tak nám hypoteticky bude jedno, jestli bude kurz takový nebo makový,“ dodal.
V rozhovoru také uvedl, že v dohledné době nepovažuje za pravděpodobné spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tzv. kurzového závazku. Ekonomice podle něj nehrozí deflace „Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné,“ uvedl guvernér.
ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.
