Regecová dokonce dostane několikanásobně více, než sama na počátku požadovala. Za pozemek jí však nezaplatí město, ale přímo firma Philips, která továrnu staví. Ta pak bude mnohamilionovou sumu chtít od radnice Hranic na Moravě.
Spor vznikl loni na podzim kvůli tomu, že radnice nabízela majitelům pozemků v tehdy dokončované průmyslové zóně různé částky. Regecové a většině dalších lidí původně jen 105 korun za metr čtvereční, ale jiným majitelům i trojnásobek této částky.
Místní kadeřnice se jako jediná proti takovému postupu ohradila a navzdory urážkám od hranického starosty Rudolfa Nováka, intervenci náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka a slovnímu výpadu premiéra Miloše Zemana je již nyní jisté, že při vyhraje.
"Částka, kterou má paní Regecová dostat, se pohybuje mezi deseti a dvaceti miliony korun," řekl vysoce postavený státní úředník obeznámený s jednáním o prodeji více než hektarového pozemku. O tom, že je dohoda s Markétou Regecovou na spadnutí, je přesvědčen i právník radnice Ondřej Michna.
"Základní texty dohod jsou již hotové stejně jako oboustranné záruky," uvedl. Cenu, kterou Regecová dostane, odmítl komentovat.
Podle několika na sobě nezávislých zdrojů musel do pře razantně vstoupit nizozemský koncern Philips, který v Hranicích staví továrnu na výrobu televizních obrazovek. "Pozemek od Regecové odkoupí přímo Philips. Je to nejrychlejší řešení a cesta k tomu, aby starosta Rudolf Novák, který Regecovou několikrát slovně napadl a odmítl zvyšovat cenu, neztratil úplně tvář," řekl zdroj, který je o důvěrných jednáních informován.
Nizozemský Philips poté cenu, kterou zaplatí, bude vymáhat jako pohledávku po radnici. "Městu nezbude, než Philipsu těch deset až dvacet milionů korun zaplatit. Jinak by totiž radnice musela investorovi platit mnohem vyšší penále. Původně mělo město pozemky prodat Philipsu již koncem loňského listopadu.
Za každý den prodlení je stanovena sankce 346 tisíc korun," sdělil dobře informovaný zdroj. V těchto dnech tedy může Philips žádat po městu penále přes 60 milionů korun.
Posledním článkem transakce pak bude podpora státu městu Hranice na další rozvoj průmyslové zóny. Půjde o podobnou částku, kterou radnice Philipsu zaplatí. "Ty peníze by Hranice stejně dostaly v dalších letech a když se jim na účet pošlou rychleji, tak nehrozí městu problémy s rozpočtem," říká důvěryhodný zdroj.
Zaplacení deseti až dvaceti milionů korun za jeden pozemek by město finančně vyčerpalo. V letošním roce má totiž radnice z rozpočtu ve výši 280 milionů korun vyhrazeno na investice dvacet milionů a přímo na rozvoj průmyslové zóny 7 milionů korun.
"Kdybychom zaplatili paní Regecové to, co žádá, museli bychom zadlužit město na několik let dopředu a zredukovat jakékoliv investice do rozvoje města," řekl při projednávání rozpočtu starosta Rudolf Novák. Muž, kvůli jehož chybám se spor rozhořel, jako jediný dodnes veřejně tvrdí, že jedinou nabídkou pro Markétu Regecovou je částka 300 korun za metr čtvereční pozemku, tedy dohromady necelých pět milionů.
O částce 20 milionů korun, kterou požadují právníci Markéty Regecové, nebo o kompromisní ceně kolem deseti milionů, nechce stále ani slyšet.
"Situace je taková, že na naši poslední nabídku koupit pozemek paní Regecové druhá strana nereagovala," tvrdí nyní Novák.
Konkrétně nechce hovořit ani šéf české pobočky Philipsu Radomír Sabela. "Nemohu nic k vývoji této záležitosti sdělit," uvedl Sabela. "Jednání probíhají a jsou důvěrná," doplnil právník Regecové Petr Kšáda.
Pokud by nyní obě strany nesměřovaly k dohodě, za delší provaz by tahala Markéta Regecová. V justičním sporu, kdy se město domáhá, aby majitelka pozemek prodala za cenu 300 korun za metr čtvereční, totiž prvoinstanční soud nedávno žalobu zamítl.
Druhé kolo před ostravským soudem již zřejmě neproběhne. Město totiž požádalo o odročení případu na neurčito a na konec tohoto týdne svolala radnice tiskovou konferenci, kde zřejmě bude informovat o dohodě s kadeřnicí.
"Je pravděpodobné, že prodejní cenu budou obě strany tajit," uvedl zdroj blízký jednáním.
Spor o pozemek Markéty Regecové vyvolal bouřlivou diskusi na téma, co je to veřejný zájem. Do pře se kromě politiků vložil i náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík, který loni v létě Regecovou přijel přemlouvat, aby pozemek městu prodala. Jeho šéf Jiří Kolář ho za to před několika dny potrestal snížením platu za překročení pravomocí.
Kvůli Regecové dokonce skupina sociálnědemokratických poslanců připravila novelu stavebního zákona, která měla umožnit vyvlastnění pozemků v průmyslových zónách, podporovaných státem. Novelu ale minulý týden pravicoví poslanci razantně odmítli.
Za možnost vyvlastňování se stavěl i premiér Miloš Zeman, který dokonce při jedné z návštěv severní Moravy v komentáři ke sporu o pozemek řekl: "Přál bych si méně Regecových a více Philipsů." Ve většině vyspělých evropských zemích ale vyvlastnění ve prospěch investorů není možné, na rozdíl od takových projektů jako jsou dálnice, nebo sítě elektrického vedení.
Případu v Hranicích, tedy stavbě továrny, se velmi blíží příklad z Bavorska z roku 1987. Spolkový ústavní soud v něm jako poslední instance zamítl vyvlastnění pozemků ve prospěch stavby zkušební dráhy automobilky DaimlerChrysler poblíž města Asamstadt. A to i přes předchozí opačné stanovisko nižších soudů. Důvod? Autodrom není zmíněn v zákoně jako veřejně prospěšná stavba.
 Markéta Regecová z Hranic hovoří po lednovém vyhlášení rozsudku před Okresním soudem v Přerově s reportéry. (29. května 2001) |
