 Státní rozpočetPřehled příjmů a výdajů na rok 1919 |
Několik měsíců po vzniku Československé republiky v říjnu roku 1918 hospodařil nový stát podle svého prvního rozpočtu. Celkové příjmy dosáhly 2,8 miliardy korun československých, výdaje téměř šesti miliard Kč.
První rozpočet byl tak kvůli mimořádným válečným výdajům značně deficitní. Válečná opatření spolkla tehdy více než třetinu veřejných finančních prostředků.
Nejvíce peněz z této kapitoly (zhruba 1,2 miliardy Kč) putovalo vojákům, jejich příbuzným, pozůstalým a invalidům.
Válečná opatření v roce 1919Příspěvky povolaným brancům a jejich příslušníkům - přídavky mužstvu, jeho příbuzným a pozůstalým; vyživovací příspěvky; všeobecná péče o invalidy; podpory rodinám československého vojska v cizině a jejich pozůstalým |
První ministr financí československé vlády Alois Rašín však přijal velmi rychle taková opatření, která české hospodářství stabilizovala.
V prvním čtvrtletí 1919 nechává uzavřít československé hranice a kolkovat obíhající bankovky. Zahajuje politiku deflace. Ta postupně upevňuje korunu, jež se pozvolna stává jednou z nejsilnějších měn na evropském trhu.
"Podařilo se mu zavést poměrně přísnou fiskální
disciplínu. Takže alespoň po dvacátá léta byla snaha udržet vyrovnané rozpočty," řekl Dušek. "Pokud se jedná o rozpočtovou disciplínu, bylo na tom Československo v té době poměrně lépe než dnes," doplnil.
Rozpočet tehdy financoval hlavně armádu, státní aparát, penze pro státní úředníky a už jen velmi málo výdajů nad tento rámec. "Z hlediska dnešního pohledu sociálního státu to byl rozpočet malý," prohlásil ekonom CERGE-EI.
 Státní rozpočetPřehled příjmů a výdajů na rok 1933 |
V době hospodářské krize se podle něj stát nesnažil provádět nějakou fiskální expanzi, spíše naopak. V roce 1933 tak ministerští úředníci naplánovali státní výdaje na 8 632 537 770 korun československých, tedy o něco méně než příjmy ve výši 8 634 170 060 Kč.
Od roku 1934 začaly postupně narůstat vojenské položky. Hrubý národní produkt v polovině třicátých let dosahoval zhruba šedesáti miliard korun, příjmy a výdaje státu činily zhruba šestinu výkonu ekonomiky a byly plánovány vyrovnaně.
"V době blížící se války se rozpočet kvůli financování armády dostal do značných deficitů. Armáda spolykala dokonce už přímo deset procent HDP," připomněl Dušek.
Vláda komunistů? K rozpočtu není co říct
Za socialismu se podle Duška sestavovaly rozpočty tak, že o ekonomice příliš nevypovídaly. "Není k tomu spíš co říct. Rozpočet byl podílem na HDP značný, ale nemělo to praktický význam, protože to byla jen jedna z pák centrálního plánování a přerozdělování zdrojů," vysvětlil ekonom.
 Státní rozpočet Přehled příjmů a výdajů na rok 1990 |
Podniky tehdy odváděly vysoké odvody. "Ta suma činila až devadesát procent, takže pokud podniky vykázaly něco, co by se dalo interpretovat jako zisk, tak o něj o celý téměř zase přišly, popisuje tehdejší realitu Dušek.
Od 70. let se výdaje státu radikálně nezměnily
Podle Duška se však od dob socialismu na straně výdajů zas tolik nezměnilo. "Stát v podstatě na mandatorních výdajích nejméně od sedmdesátých let neustále vyplácí spoustu peněz na penze, sociální dávky, přídavky na děti a podinvestovává vzdělání a zčásti i zdravotnictví," tvrdí ekonom.
"I když dnes rozpočet dosahuje zhruba čtyřiceti procent HDP, stát peníze vybere a znovu je lidem přerozdělí na soukromou spotřebu. Investic, ze kterých bychom měli užitek všichni, je málo," doplnil.
 Novodobé rozpočtyProč máme vysoké schodky |
"Lidé u nás jezdí pěknými auty, ale děti vodí do mizerných nebo přeplněných škol a školek, kdežto jinde, třeba i v o něco bohatších zemích, je těch veřejných statků podstatně víc," uvedl odborník CERGE-EI.
Česko se však podle něj od ostatních zemí nějak významně neodlišuje. "Politika sociálních
výdajů se zásadně nezměnila. Ostatně je to běžné, že politický režim není zrovna kdovíjak dobrý prediktor toho, kolik stát utrácí na penze a sociální výdaje," uzavřel své srovnávání Dušek.
