Rok po zavedení eura se pokouší lublaňská kadeřnice Meta Podkrajšeková srovnat nynější ceny s těmi, jaké byly, když ještě ve Slovinsku platily tolary. Aby přepočítala cenu za jeden sestřih, barvu a vysoušení, vzala si na pomoc tužku a papír. „Tak teď to máte o celých pět eur dražší než loni,“ prohlásila po chvíli.
Slovinsku se díky krásným horám přezdívá Švýcarsko Balkánu. Zdražení však nyní Slovincům připomnělo, že navzdory prudkému ekonomickému rozmachu a trvale kouzelným horským vrcholkům jim stále chybí švýcarsky vysoká životní úroveň.
"Je opravdu draho. Hlavně jídlo stojí nekřesťanské peníze. Pro lidi, kteří na tom nejsou moc dobře, nastaly těžké časy," přikyvuje jedenadvacetiletá Pia Boneová, kterou kadeřnice Meta právě dočesala.
Slovinci inflaci znají, od eura ji ale nečekali
Divoce rostoucí ceny Slovinci, alespoň starší generace, dobře znají. V posledních letech jugoslávské federace dosahovala inflace až sedmi set procent. Tentokrát na tom Slovinsko tak špatně rozhodně není. Ale pohled na statistku také není příliš uklidňující. Inflace je tu nejvyšší v celé eurozóně. Zatímco v říjnu 2006 dosahovala 1,5, o rok později vystoupala až na šest procent.
Slovinský premiér Janez Janša, který stanul v lednu v čele Evropské unie, nezastírá, že euro je jedním z důvodů, který žene inflaci nahoru. "Maloobchodní ceny, například v kavárnách, byly po přechodu na euro zaokrouhleny nahoru. To je něco, co sotva můžeme kontrolovat a zabránit tomu," přiznal Janša.
Bylo úterý večer a ve Zvezdě, jedné z populárních lublaňských kaváren, si na dortu a zmrzlinovém poháru pochutnávaly dcera s matkou. Bohatě zdobené zákusky tu stojí tři eura, v podstatě stejně jako v Bruselu. Za kávu tu zaplatíte necelá dvě eura, před rokem to bylo jen něco málo přes euro.
"Už nekupujeme chleba každý den. A minulý týden jsme raději pořídily zásobu těstovin a mléka," popisuje situaci Zvezdana Bunevačová. Na otázku, jak často si může s dcerou dovolit zajít do cukrárny, odpověděla, že jen výjimečně.
Trhu chybí konkurence
Za všechno vinit euro nelze. Ceny za potraviny a paliva stoupají na celém světě. Slovinskou inflaci pak povzbuzuje tamní vysoký ekonomický růst, který je vůbec nejvyšší ze zemí, kde se platí eurem. Co však v jinak rychle se rozvíjející zemi chybí, je skutečná konkurence, která by ceny tlačila dolů. "Pokud máte na trhu jen tři provozovatele supermarketů, pak mohou poměrně snadno spolu tlačit ceny nahoru," zhodnotil situaci slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel.
BredaKutinová z nevládní Asociace na ochranu spotřebitelů už rok pravidelně nakupuje základní potraviny a zkoumá, o kolik který z řetězců zvedl cenu chleba, jogurtů či zeleniny. Jména obchodů, kde žádají podle jejího mínění přemrštěné ceny, pak zveřejňuje.
Prodejci zdražovali postupně
"Samotný přechod na euro byl hladký. Prvních šest měsíců musely obchody uvádět starou i novou cenu a ty se držely na stejné úrovni, dokonce někde zlevnily. Ale už na jaře začaly postupně stoupat, až jsme dostali účet i s úroky za první měsíce," říká.
Na počítači před sebou dokladuje, jak se ceny stejných výrobků v různých obchodech radikálně liší. "Řetězce si dělají, co chtějí. Lidé jim skáčou na cenové hrátky a kupují jen o malinko jinak vypadající chleba za mnohonásobně vyšší cenu,“ dodává Kutinová.
Její organizace se snaží naučit lidi vnímat novou měnu tak říkajíc do posledního centu. Chce, aby si uvědomili, že i několikacentové zaokrouhlení „udělá“ během měsíců i desítky eur. "Jen tlak lidí, kteří odmítnou kupovat za přemrštěné ceny, donutí obchodníky zlevnit," řekla.
Slovinská vláda dobře věděla, že zavádění eura často provází růst cen. V Nizozemsku, Francii či Itálii přinesla nová měna také velké zdražení. V Německu euro dostalo přezdívku „teuro“, slovní hříčka s německým výrazem pro drahý. V Itálii dokonce někteří politici začali volat po návratu k lirám. Vlastní měna vládě umožňuje reagovat na ekonomické výkyvy například snižováním úroků, v případě eura takový nástroj náleží jen Evropské centrální bance.
Slovinsko jako mustr
To, že ani Slovinsko neukočírovalo inflaci, dělá starosti Bruselu. Tamní experti se obávají, aby se nestalo modelovým příkladem pro další země připravující se na přechod na euro včetně Česka. "Vysokou inflaci považuji za přechodný jev. Nesmíme zapomínat, že v celkovém obrázku nám euro pomáhá, především vytváří pocit jistoty," míní však ministr Rupel.
Vyšší ceny doléhají hlavně na penzisty a lidi s nízkými příjmy. Vláda se jim chystá ulehčit, třeba daňovými úlevami a zvýšením dávek. A peníze na to má. V posledním roce se jí poprvé během sedmnáctileté nezávislosti podařilo ušetřit.
Ač si lidé stěžují na drahotu, na euro či Evropskou unii jako takovou tu otevřeně nenadávají. Výměnu měny lidé před rokem často vnímali jako další čáru za někdejší komunistickou minulostí, ještě hlubší zakotvení v Evropě. A tak to cítí dosud.
