Česko se snaží naskočit na dosud nejmohutnější vlnu čínských investic v zahraničí. Není to však nic ojedinělého. O to, aby své peníze utratili investoři z říše středu právě u nich, teď bojuje většina evropských vlád. Nadbíhají Číňanům ze všech stran, předhánějí se v pobídkách. Na nejvyšší úrovni to například nedávno ukázal britský premiér David Cameron během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Británii.
stát | počet projektů |
---|---|
1. Německo | 442 |
2. USA | 404 |
3. Velká Británie | 192 |
4. Indie | 171 |
5. Rusko | 125 |
... | ... |
36. Česko | 18 |
Pramen: AMSP, CzechInvest, ČNB, Financial Times |
Co v posledních letech zaspalo, se nyní snaží dohánět i Česko. Zatím si totiž investoři z druhé největší světové ekonomiky „uložili“ v tuzemsku jen drobné. Podíl čínských investic na celkových zahraničních investicích v Česku nedosahuje ani půl procenta, jak vyplývá z analýzy, kterou zpracovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).
„I kdyby se všechny dosavadní investice Číny v Česku naráz zdesetinásobily, stále budeme přibližně na polovině toho, co zde investují například francouzské firmy,“ říká šéf asociace Karel Havlíček.
Mimo čínský obzor
Proud čínských peněz směřoval ve střední Evropě v posledních deseti letech spíše do Polska či srovnatelně velkého Maďarska. Objem čínských investic v Maďarsku dosahuje 1, 26 miliardy dolarů, což je téměř třiapůlkrát více než v Česku. S osmnácti investičními projekty je tak Česko až na šestatřicátém místě nejoblíbenějších světových destinací čínských investorů.
„Nemůžeme se tomu divit, začali jsme vztahy budovat mnohem později než Maďaři. Tehdejší premiér Péter Medgyessy byl v Číně již v roce 2003, v době, kdy Vladimír Špidla věřil, že zdroje jsou jen tady. Současný šéf maďarského kabinetu Viktor Orbán zajel do Číny v roce 2010, v době, kdy náš ministr zahraničí fandil Tibetu. Tohle všechno dokázal změnit až prezident Zeman,“ říká ekonom Aleš Michl.
Odlišuje se i směr čínských investic. Zatímco ve světě investují Číňané hlavně do telekomunikací, elektrotechniky nebo finančních služeb, v Česku dosud směřují jejich peníze především do automobilového průmyslu. Z celkových osmnácti investic jich pět přišlo právě do tohoto odvětví. Číňané v tomto případě využili nejen na evropské poměry levné pracovní síly, ale také dlouhodobé tradice automobilové a strojírenské výroby.
To se však podle expertů začíná postupně měnit, mimo jiné i díky Čínskému investičnímu fóru, které proběhlo minulý týden.
obor | investice v % |
---|---|
Telekomunikace | 12,4 |
Finanční služby | 8,9 |
Elektronické součástky | 8,2 |
Strojní vybavení, přístroje a nástroje | 8,0 |
Železo | 6,9 |
Automobilové příslušenství | 6,0 |
Ostatní | 49,7 |
Pramen: AMSP, CzechInvest, ČNB, Financial Times |
„Čínské firmy tady dlouho neměly ani vlastního partnera na financování. Teď tu budou mít Bank of China a další banky nebo fondy. Investice se znásobí a půjdou do všech odvětví, a to včetně informačních technologií,“ předpokládá Michl. Ostatně čínský kapitál je nyní v souvislosti se zpomalováním tamního ekonomického růstu trochu „neposedný“. „Číňané se bojí nechávat tam své peníze. Snaží se investovat v zahraniční mnohem více než dřív,“ říká Havlíček. Za prvních deset měsíců letošního roku podle údajů londýnské společnosti Dealogic ohlásili nákupy za hranicemi za 71 miliard dolarů – více než za celý loňský rok.
Česko je jistota
A proč by mohli dát přednost právě Česku? „Ne, že by si Číňané právě teď vytipovali zrovna Českou republiku, ale diplomaticky jsme jim nyní mnohem více nakloněni a navíc tu čekají relativně stabilní prostředí, není moc velká pravděpodobnost, že by tu o svoje peníze přišli,“ dodává Havlíček.
Celková výše zahraničních investic v Česku | 106,01 (v mld. USD) |
---|---|
Celkový objem čínských investic ve světě | 338 (v mld. USD) |
Podíl Číny na investicích v Česku | 0,36 (v %) |
Podíl Česka na hodnotě čínských investic ve světě | 0,1 (v %) |
Pramen: analýza AMSP |
Při své expanzi se podle něj budou zaměřovat na středně velké firmy s dobrou značkou a dlouhou historií. Žádné takové totiž doma nemají. Je to mimochodem i důvod, proč čínská skupina CEFC, kterou v Česku zastupuje Jaroslav Tvrdík, letos na podzim vstoupila do Pivovarů Lobkowicz či fotbalové Slavie.
Kdo se učí čínsky
Rostoucí důležitost česko-čínských vztahů podtrhuje také zvyšující se zájem podnikatelů o studium čínštiny. Zatímco ještě v roce 2008 jich podle údajů asociace podniků byly jen dvě stovky, dnes je jich 350. A čím dál častěji jde o vysoce postavené manažery. Navíc nekončí u základních zdvořilostních frází jako dříve, ale usilují o hlubší komunikační dovednosti. Roste i počet rodinných příslušníků manažerů, kteří čínštinu studují.