Mezi příjmy, které jsou osvobozeny patří i příležitostné přivýdělky a to do deseti tisíc ročně.
Jak postupovat
* vyzvednout od zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech
* od příjmů z přivýdělků je možné odečíst všechny náklady, které s tímto ziskem souvisejí. Maximálně však do výše těchto příjmů. To znamená, že u nich nelze vykázat ztrátu
* poté sečíst příjmy ze zaměstnání s ostatními příjmy, odečíst zaplacené pojistné a ze zákona odčitatelné položky
* z výsledného čísla spočítat daň
* částku daně porovnat s velikostí zaplacených záloh. Rozdíl se bud' finančnímu úřadu doplatí - pokud se na zálohách zaplatilo méně, nebo opačně - finanční úřad přeplatek na základě písemné žádosti vrátí.
Sociální ani zdravotní pojištění se z občasných přivýdělků neplatí. Desetitisícová hranice neplatí pro příjmy z pronájmu nemovitostí.
Příklad:
Pan Novotný má z hlavního pracovního poměru měsíční příjem 12 tisíc korun, to znamená ročně 144 tisíc korun. Navíc si přivydělal patnáct tisíc korun prodejem ovoce a zeleniny ze zahrady a pronajímal garáž, kterou nepoužívá, za 20 tisíc korun. Má jedno dítě.
Příjmy
zaměstnání .............................................................. ............................. 144 000 korun
prodej zeleniny...................15 000 korun (minus paušál. náklady 50 %, tj. 7500 korun)
pronájem ........................... 20 000 korun (minus paušál. náklady 20 %, tj. 4000 korun)
zaplacené zálohy na pojistné ............................................................. ...... 18 000 korun
zaplacené zálohy na daň ............................................................... ............... 7200 korun