Daň z nemovitosti
Jedno z prvních daňových přiznání, které v novém roce na občana číhá, se týká nemovitostí - tedy staveb a pozemků. Zatím se tato povinnost nevztahuje na majitele jednotlivých bytů či nebytových prostor, jak to navrhuje novela zákona, kterou projednává v současné době parlament.
Každý, kdo vlastní nějakou chatku, domeček či parcelu, nové daňové přiznání podávat nemusí - to se týká vlastně jen nových majitelů nemovitostí a těch, u nichž došlo k nějaké změně - kupříkladu prodali kus pozemku, upravili k bydlení starou kůlnu nebo přistavěli patro.
Tím došlo ke změně okolností, které mohou ovlivnit konečnou výši daně. Kdo již v minulosti daňové přiznání podal a se svou nemovitostí nic nedělal, nepodává je, ale daň platit musí.
Jak bude veliká, o tom rozhoduje několik faktorů - záleží přitom na tom, zda jde o stavbu či pozemek. Příslušným správcem daně, kterému se daň platí, je finanční úřad, v jehož působnosti se nemovitost nachází, bez ohledu na místo trvalého bydliště poplatníka daně.
Kdo má víc nemovitostí na různých místech, podává daňové přiznání na více finančních úřadech. Když někdo sám zjistí, že jeho daňové přiznání nebylo úplně v pořádku, měl by podat přiznání dodatečné.
"Výhodou tohoto postupu je, že přiznaný rozdíl v platbě daně je penalizován poloviční sazbou na rozdíl od dvojnásobku, pokud na chybu přijde finanční úřad," říká Eduard Škoda z finančního ředitelství v Praze.
Co je dobré si zapamatovat
* Daňové přiznání podává nový nebo stávající vlastník při změně nejpozději do 31. 1. každého roku, nemovitosti se zdaňují podle stavu k datu 1.1. příslušného roku
* Výši daně si počítá poplatník v daňovém přiznání sám
* Daň je potřeba uhradit do 31. 5. každého roku, pokud není vyšší než 1000 korun, jinak ve čtyřech stejných splátkách
* Daň je možné zaplatit složenkou, bezhotovostně, nebo v hotovosti přímo na finančním úřadu
* Daň z nemovitosti upravuje zákon č. 338/1992 Sb.
