Nenápadný dům s velkými výlohami nad Karlovým náměstím v centru metropole v sobě skrývá malý pivovar, podobně jako restaurace U Fleků, Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici, Klášterní pivovar Sv. Norbert na Strahově či restaurace U Bezoušků v Průhonicích. Z trochu jiného "soudku" je restaurace a pivní bar Na Verandách je součástí areálu pražského pivního gigantu, Pivovaru Staropramen.
Vaření piva má v Praze prastarou tradici. Pivovary připomíná už jedna listina z osmdesátých let 11. století. Chmel se dokonce dlouhou dobu pěstoval i na pražských vltavských ostrovech a české pivo se už ve 14. století považovalo za nejlepší v Evropě. Věhlas přetrvává a právě "minivýrobci" se snaží svého hosta uctít něčím netradičním, co jinde nemají. K tomu patří i jídla, mnohdy delikatesy pro labužníky. Tyto "pivovarnické podniky" často patří nabídkou podle staročeských receptů mezi vyhlášené restaurace.
Žirafa plná piva
V restauraci Pivovarský dům v Ječné se člověk ocitne v příjemném prostředí, vyvedeném v tmavém dřevu, přední části dominuje výčepní pult s krásnou pípou. S pivem se přitom host nemusí setkat pouze ve "skle". Je i součástí receptur některých z mnoha nabízených jídel - ať už to jsou krůtí prsa nebo králík po sladovnicku, pikantní vepřové plátky na pivu nebo pivovarský guláš. A ceny? Většinou kolem sta až sto padesáti korun, podle toho, jestli je porce velikosti standard, nebo lux.
Co se týče piva, restaurace nyní nabízí na stůl zajímavost, takzvanou žirafu. "Chcete to zkusit?" ptá se servírka a po souhlasném odkývání se na stole objevuje vysoký skleněný válec s kohoutem. "Máte v něm osm piv za cenu sedmi," dodává k českému klasickému ležáku, který v Pivovarském domě vaří.
Pivovárků je v Praze jen několik, situace s jejich počtem přitom byla kritická už o sto let dříve, ve druhé polovině 19. století. Ještě kolem roku 1870 sice fungovalo v historických částech Prahy několik desítek pivovarských provozů, po vzniku nových pivovarů na Smíchově, ve Velkých Popovicích, Libni či Nuslích jich však rychle ubývalo. Technologicky moderní společnosti totiž zahlcovaly Prahu levnějším, ale nezřídka i kvalitnějším pivem.
Co se stalo se zaniklými pivovary? Některé zažívají razantní proměnu. Třeba v místě bývalého městského pivovaru na Vinohradech vznikají luxusní byty a kanceláře, z Holešovického pivovaru vzniká polyfunkční centrum. Některé prostory přežily jako restaurace a pivnice.
Mniši v pivovaru sv. Tomáše
Slavná éra jednoho z nejstarších pražských pivovarů trvala bezmála šest století. Začala roku 1352, kdy malostranský klášter u svatého Tomáše získal od Karla IV. privilegium vařit a prodávat pivo pro celou levobřežní část tehdejší Prahy. "Po třetí sklenici z augustiniánského pivovaru U Tomáše prodáš svou duši i čertu," těmito slovy prý kdysi vychvaloval i Jan Neruda tradiční černou dvanáctku, na kterou občas docházel z nedalekého Jánského vršku.
Pivovar v Letenské ulici na Malé Straně vařil své proslulé černé pivo až do roku 1951. Pak už po něm zůstala jen neméně proslulá Tomášská pivnice, která se v devadesátých letech 20. století změnila v luxusní podnik s cenami ne právě lidovými. Ale komu by se neseběhly sliny nad staročeskou svíčkovou pečínkou na smetaně a karamelu s brusinkovým terčíkem se šlehačkou nebo pečeným prsíčkem a stehýnkem z kachny na divokém česneku a kmínu s plněnými pečenými jablíčky?
