Například v Ostravě bylo v roce 1998 bez práce tři tisíce sedm set lidí, jejichž věk přesahoval 45 let. Na konci minulého roku jich už byl dvojnásobek.
V Ostravě je v evidenci nezaměstnaných téměř dvacet osm procent lidí starších pětačtyřiceti let. Ještě více, přes třicet procent, jich je na Mostecku.
Zkušenosti starších lidí, kteří si hledají práci, nejsou nijak optimistické. Osmačtyřicetiletá Jana Horáková z Ostravy si před časem zkusila najít práci přes inzerát. "Když se mě někdo zeptal na věk, tak hned reagovali, že místo je obsazené. Stejně jsem dopadla i na pohovorech," říká Horáková.
Na rekvalifikační kurs se prý cítí už stará. "Zvažuji odchod do předčasného důchodu, i když přijdu o dost peněz." Věk bývá největší diskriminační zátěží, s níž nezaměstnaný hledá práci. "Bohužel na Ostravsku se to často pojí s nevhodnou profesí," konstatoval ředitel Úřadu práce v Ostravě Zdeněk Prouza.
Starší nezaměstnaní jsou podle něho bez práce většinou velmi dlouhou dobu.
Podobné zkušenosti mají i na Novojičínsku. "Často se mluví o problémech s absolventy či lidmi se změněnou pracovní schopností. Nezaměstnaní nad pětačtyřicet ale tady už tvoří třetinu nezaměstnaných," postěžoval si ředitel novojičínského úřadu práce Jiří Macíček. Jeho úřad proto letos chystá speciální kursy. "Starší lidé potřebují jiný přístup a podporu, když se často po desetiletích v jedné fabrice musí učit nové věci," míní Macíček.
Také v Mostě musí podle šéfa úřadu práce Jaroslava Kunce pro starší lidi bez práce něco vymyslet."Očekáváme, že s celkovým stárnutím populace bude tato skupina růst," vysvětlil.
Psycholožka ostravského úřadu práce Jitka Hodaňová se obává, že v příštích letech zůstanou nezaměstnaní nad pětačtyřicet let velkým problémem. "Není jednoduché pro tyto lidi najít vhodný rekvalifikační kurs. Každý vyžaduje individuální přístup. Ale problém v budoucnu zmírní dorůstající mladší generace, která bude zvyklá na změnu zaměstnání více než současní padesátníci," konstatovala psycholožka.
